Zázračný chod jménem polévka

Téma polévek jsem nedávno nakousla na IG a potěšilo mě, že vám tohle nakousnutí nestačilo. Takže jdu svůj “popisek” trošku rozvést a okomentovat.

Polévky se vlastně prolínají Olíčkovým jídelníčkem již od prvních příkrmů. Začínali jsme vývary (viz článek: Oliverkův jídelníček: Polévka je grunt, kdo jí nejí, ten..."nemá" kolagen! ) a postupně zaváděli další a další ingredience. Skvělé je, že vlastně nenásilnou a přirozenou formou můžete využít přechod z tekutého (z krémů) na polévku s kousky. Následujete tedy růst zoubků a potřebu naučit se kousat, podpoříte motoriku jazyka apod. Prostě mixujete méně a méně, co se týká konzistence a více a více, co se týká ingrediencí.

Psala jsem o tom, že polévka je naší každodenní záležitostí, že je každý den jiná a každý den čerstvá.

Ne, neznamená to otročinu u plotny!

Jde jen o osvojení si pár rychlých receptů a taky o to, nebát se improvizovat. Já jsem si vytvořila takový týdenní polévkový rituál. Jednou za týden uvařím pořádnou porci vývaru (z masa a kostí) a čerpám z něj cca dva až tři dny i jako základ pro jinou polévku, omáčku či rizoto. Jednou až dvakrát za týden vařím čistě luštěninový krém. Zbytek týdne dělám zeleninové krémy, které obohacuji (nebo neobohacuji) o bílkovinu dle potřeby. Střídám živočišné druhy bílkovin, tedy maso a vejce, někdy “vodu” z vývaru a rostlinné druhy, tedy luštěniny, nejčastěji červenou a černou čočku Beluga (tyto druhy se totiž nemusí dlouho vařit). Vyjma vývaru nevařím žádnou polévku cíleně do zásoby. Druhy polévek v rámci jednotlivých dnů volím intuitivně dle aktuálních Olíčkových potřeb, nemám předem daný harmonogram, jaké dny bude to a jaké ono, jen si hlídám, abych v rámci celého týdne zastoupila v dostatečné míře výše zmíněné polévkové spektrum.

Z dokonale čistých polévek v rámci prvních příkrmů si postupně můžete dovolit připravovat více a více gurmánské chody. Z počátku jsem tedy nedělala žádné základy na cibulce a vlastně dodnes je dělám jen občas, myslím, že dokonale chuťově vyladěných jídel má Olíček ve svém jídelníčku dost, a tak ho alespoň těmi polévkami držím lehce při zemi (a až se přestane olizovat až za ušima, bude čas se nad tím znovu zamyslet).

Polévka je ideálním předspánkovým jídlem a věřte mi, že neexistuje jediný racionálně nutriční důvod, proč ji nevyměnit za instantní kaše.

Navíc to skvěle souzní s naším režimem. Teď, když chodí Olíček do školky, přesunuli jsme polévku na večer. Podle situace se jedná o první nebo druhou večeři. Zhruba do 2,5 let ji měl k obědu, tedy opět před šlofíčkem, druhý chod si dával až po probuzení. Dbám na to, aby polévka před spánkem byla lehká a zbytečně nezatěžovala, nedráždila trávení.

Proč má v dětském jídelníčku nezastupitelnou úlohu?

V rámci polévek a krémů totiž můžete do jídelníčku zakomponovat jinak problematické složky. Já polévku vždy využívám k tomu, abych doladila vyváženost jídelníčku. Nemůžu si sice stěžovat na Olíčkův apetit, je to skvělý jedlík. Ale má období, kdy si oblíbí jednu či dvě potraviny a jedl by je k snídani, obědu i večeři. Teď to má takhle s vejci a kozím kefírem (i když závislost na kefíru ho drží už nějaký ten rok :D). Takže i já potřebuji trošku zpestřit jídelníček a dopřát mu i další potřebné živiny. A díky bohu, polévkou nikdy nepohrdne!

Maskujte s mírou.

Do krému sice schováte jinak neatraktivní nebo výrazné druhy ingrediencí, které v rámci celého pokrmu (polévky) budou chuťově atraktivnější, na druhou stranu, není z dlouhodobého hlediska cílem dělat jen nic neříkající podobně barevné “něco”. Naučte své děti jíst i očima. Servírujte alespoň část chodu tak, aby dítě vidělo a vědělo, co jí. Aby mělo šanci některé ingredience poznat, navíc z toho bude mít i radost. Samozřejmě, že viditelně vypíchnete to, co má rádo a nebudete ho zbytečně dráždit brokolicí, ale obecně řečeno, pokud si má dítě vytvořit pozitivní vztah k jídlu, k prvopotravinám, mělo by ho jídlo bavit, mělo by být hezky servírované a taky barevné s různorodou strukturou. Samozřejmě jde o postupný proces, který vám polévka dovolí.

Ještě něco k přípravě.

Příprava nemusí být složitá a nemusíte ji nějak extra plánovat. Ingrediencí a variací je nepřeberné množství. Podle potřeb můžete volit buď více bílkovinové, sacharidové či tučné – „zdravotučné“.

Jak už jsem zmiňovala, pro první příkrmy jsem volila vývary. Můžete podávat jen “vodu” nebo vývar s rozmačkanou zeleninou či masem. A postupně jsme přecházeli i na další variace zeleninových krémů.

Na krémy potřebujete jen kvalitní vodu, nejlépe filtrovanou a zeleninu + časem, dle rozjedenosti další ingredience a druhy bílkovin.

Samotná příprava je snadná, prostě oloupete zeleninu, nakrájíte a dáte vařit spolu s vodou (nevhazujete do vroucí vody!). A tady nastupuje trpělivost. Jakmile vše přivedete k varu, ztlumíte a vaříte šetrně, pozvolna při nižších teplotách necháváte probublávat. Sůl v rozumné míře nepovažuji za nepřítele, a to ani u prvních příkrmů. Solím, ale výhradně růžovou himalájskou solí.

Občas mi přijde dotaz, čím polévky zahušťuji? Nezahušťuji, volím takové poměry vody/vývaru a zeleniny, luštěnin, … abych po rozmixování nebo částečném rozmixování, už nemusela řešit zahušťování. Nikdy nic neodvažuji, prostě od oka kombinuji, co je zrovna v lednici, ve špajzu a hlavně se řídím tím, co je potřeba doplnit do jídelníčku. Vařím ze sezónních potravin, protože většinu toho, co jíme, nakupuji na trhu, nejde to ani jinak. Jo a pro nouzovky mám v mrazáku připravený listový špenát.

Před podáváním můžete (měli byste!) polévku ještě obohatit o lžíci olivového nebo ještě lépe rybího oleje. My stále používáme Organický olej ze skandinávského duhového pstruha, který je úžasně doladěný, jak chuťově, tak “čichově” pomerančovým, citrónovým olejem a též extraktem z rozmarýnu, takže vůbec nemusíte mít obavy, že byste si polévky zkazili nějakou „rybinou“. V článku o rybím oleji jsem psala, že jej dávám Olíčkovi od malinka na lžičku, aby si na něj zvykl a já nemusela vymýšlet, kam jej zamaskuju. Nakonec mu ho ale maskovat musím. Ne, že by ho snad neměl rád. Naopak! Oblíbil si ho natolik, že je schopný vypít celou láhev na posezení.

Několikrát jsem tady zmínila pestrost a vyváženost jídelníčku. Doporučuji vám tyhle parametry hodnotit vždy v rámci celého týdne. Pokud to budete hrotit na dennodenní bázi, můžete zbytečně dostat pod tlak nejen sebe, ale i dítě.

Je mi jasné, že k vaší spokojenosti tu chybí ještě pár receptů z praxe, takže slibuji že se jim v rámci příštího (nejpozději přespříštího :) ) článku pověnuji.

Mějte se krásně!

Míša