BOJKOT KOJENÍ – Jak jsem navýšila laktaci již za 2 dny?

Nevěřila jsem, že bych někdy řešila potíže s laktací. Byla jsem přesvědčená, že tohle téma se mě týkat nebude. Techniku kojení i výživu jsem měla v pořádku. A sebevědomí z doby, kdy jsem kojila Olíčka, bylo též.

Naše těla jsou úžasná; problém nelze nikdy přehlédnout neb nás spolehlivě upozorní, je-li něco v nepořádku či dochází-li k nerovnováze, nadměrnému přetěžování či jiným nešvarům. V období kojení to často bývá např. padáním vlasů či právě poklesem laktace. A tak jsem, navzdory probíhajícímu covidu, měla pocit, že zvládám vše: Stěhování, veškeré zařizování kolem domu, dodělávky, hořící termíny, práce, kupící se dotazy v poradně, zavřené školky, zavřené všechno ….

Jenomže na pozadí stres i přes mé skálopevné přesvědčení, že vše bravurně dávám, probíhal. Upozornil mě na to právě až pokles laktace. A s poklesem laktace přišel i můj bojkot kojení. 

Sebevědomí podlomené, ale stále tam nějaké bylo. Rozhodla jsem se zatím laktační poradkyni nekontaktovat. Nebyla jsem vnitřně naladěná s někým probírat, co se děje, nechtěla jsem k sobě zvát cizího člověka.

Věřila jsem, že vím, co dělat, a tak jsem:

PŘESTALA PANIKAŘIT. 

To poslední, co tělo, vy i miminko potřebujete, je další dávka stresu a úzkosti. Vypusťte všechny emoce a strachy ven, vyplavte je z těla a mějte jasnou vizi. Nepochybujte, že dosáhnete cíle. Pro mě byla cesta jen jedna – kojení. Pokud potřebujete dodat motivaci a ujištění, že kojení je tou správnou cestou, přečtěte si tento rozhovor: „Kojení versus umělá kojenecká výživa. Fakta, prosím!“ 

OMEZILA DUDLÍK.

Dudlíku jsem se nechtěla vzdát úplně. I když chápu, proč je to jedna z prvních rad a doporučení laktačních poradkyň. Dudlání totiž může systematicky kazit správnou techniku kojení. A ta následně vede ke snížení laktace.

Dudlík je pro mě nástroj, jak své miminko uklidnit, když nemám prostor kojit, chovat a mazlit. Například v autě, když řídím a snažím se soustředit na bezpečnou jízdu, chci mít způsob, jak své děťátko rychle, příjemně a efektivně uklidnit. Dudlík jsem tedy nezavrhla úplně, ale vždy jsem si pečlivě rozmyslela, zda je opravdu nevyhnutelné ho v dané situaci Riley dát.

NOČNÍ NE-BUZENÍ

Další radou bývá miminko častěji přikládat a to nejen přes den, ale i v noci. Riley se v noci na kojení budila jen jednou, někdy naopak vůbec; a někdy klidně i 2x. Vítězila však varianta jednou a dost. (Což, jak si dokážete představit, mi maximálně vyhovovalo.) Díky nepřerušovanému spánku, (a také díky Night Magnesiu, abych byla fér :) ), jsem se vždy dokonale zregenerovala a mohla jet dál. Takže i v tomto ohledu jsem se prozatím rozhodla nevystupovat z komfortní zóny. 

UJISTILA JSEM SE, ŽE MÁME SPRÁVNOU TECHNIKU KOJENÍ.

Kojit se učí miminko i maminka, je to proces, který může trvat i několik měsíců. Každé děťátko je v tomto jiné. Já jsem vnímala obrovský rozdíl mezi Olíčkem a Riley. Občas jsem si říkala, že se Olí pro kojení narodil. Se vším si sám poradil, v podstatě mě k ničemu nepotřeboval. Když měl dojem, že mléko teče pomaleji, poplácal mě po prsu a bylo vyřešeno :) Nakojil by se klidně na horské dráze. A u prsa by nejraději trávil celý den i noc.

Riley je též šikovná, za techniku kojení dostávala pochvaly již v porodnici. Ale upřímně, po tom, co jsem ji přes den začala dávat méně častěji dudlík, vnímala jsem i jemné zlepšení techniky při kojení. 

Je velmi důležité, aby se miminko při kojení přisálo k co největší ploše dvorce a necumlalo jen bradavku. Když se totiž správně přisaje, může z prsa vytáhnout maximum mléka, čímž vlastně zvýší jeho následnou tvorbu. Pokud miminko nevysaje potřebné množství mléka, tělo nabyde dojmu, že vytváří mléka zbytečně mnoho a začne se přizpůsobovat, tedy poníží laktaci. Zde funguje jednoduchá rovnice: bez poptávky mizí nabídka. 

Avšak úbytek mléka může být velmi pozvolný, a proto jej nemusíte zaznamenat včas. Jakmile ale pokles překlene mezní hranici, přijde bojkot, neboť pro miminko začne být kojení nepohodlné či nedostačující.

JEŠTĚ VÍCE JSEM REFLEKTOVALA POTŘEBY NAŠÍ RILEY A VYTVÁŘELA PRO NI PŘÍJEMNOU ENERGII V DOBĚ KOJENÍ

Riley potřebuje pro kojení svůj klid. Nemá ráda, když u kojení s někým mluvím. Nikdy neberu do ruky telefon, nic neřeším, protože cítím, že potřebuje, abych v tu chvíli byla jen a jen s ní. Nakrmená je vždy za chvilku, což je oproti Olíkovi též velký rozdíl. Olíček byl nejraději u prsa a jiný svět v podstatě nepotřeboval. Tím pádem častěji a po delší dobu docházelo ke stimulaci, což je pro laktaci též důležité.

Riley se chce kojit, jen když má hlad. Nepřicházelo tedy v úvahu ji přes den přikládat častěji, protože jí to vždy jen rozčílilo, a to nejen v době bojkotu, ale prakticky od narození. Je v tomto opravdu jiná, než byl Olíček a já rychle pochopila, že tudy cesta k navýšení laktace nepovede. 

VYŘADILA JSEM CHIA SEMÍNKA A MÁTU

Věřte nebo ne, chia semínka mohou negativně působit na laktaci.

U Olíčka jsem to nevěděla, často jsem si dělala chia pudinky a podobné parádičky, přičemž žádný problém s laktací za celý rok a půl kojení nenastal. Ale teď jsem cítila, že je situace trochu jiná a přizpůsobila jsem této nové zkušenosti též jídelníček i příjem klíčových živin.

Negativní dopad může způsobit také máta a šalvěj lékařská. Samozřejmě jde vždy o množství. Lístek máty na dezertu vás do úzkých nedostane, ale mátový čaj 3x denně (abyste zahnala s klesající laktací stoupající návaly nervozity) už by mohl být znát.

NASADILA JSEM POSILU.

Čím lépe budete mít vyladěný jídelníček, tím větší efekt bude mít to, co přidáte a nebo uděláte navíc. Ve stravě je třeba hlídat nejen hlavní kategorie jako jsou tuky, sacharidy, bílkoviny, ale také příjem mikronutientů, tedy vitamínů, minerálů, esenciálních a dalších klíčových látek.

Pokud by vaše tělo trpělo zásadními deficity některých důležitých mikronutrientů, pak nemá smysl a často ani efekt řešit jen aktuální problém, neboť by to bylo spíše potírání potíže než řešení její příčiny. Pokud by se i tak efekt dostavil, nebyl by dlouhodobě udržitelný.

V období kojení je důležité pečovat o dostatečný denní příjem omega 3 nenasycených mastných kyselin, vitamínu D3, (při dlouhodobém užívání i vitamínu K2), a pro komplexní podporu též vhodný multivitamínový produkt, za mě ideálně Pregnancy Complex. Cokoli přidáte, nebo uděláte navíc nad tento základ se pak projeví daleko markantněji.

A právě takovou odezvu jsem pocítila po nasazení Astaxanthinu a Milk Thistle.

Astaxanthin je vážně silák. Je to jeden z vůbec nejsinějších antioxidantů na světě, a ať už řeším jakoukoli náročnější situaci, sáhnu po něm. Nasadila jsem ho hned po porodu, jelikož urychluje hojení, zmírňuje otoky, modřiny, je prevencí zánětů, které vznikají při komplikovaném a dlouhém hojení. A samozřejmě jsem ho nasadila i teď při poklesu laktace. Nejde o to, že by dokázal zmáčknout nějaký zázračný čudlík a mléko začalo téct! Nicméně působí pozitivně na široké spektrum procesů v těle, a díky tomu dosáhnete potřebné podpory i kýženého výsledku. 

Častou babskou radou je nasadit Ostropestřec Mariánský (Milk Thistle). Ne, že by to byla bylina, která přímo podporuje laktaci, ale při celkovém stavu vyčerpání může mít, jako součást podpůrné bylinné terapie svůj význam. I já jsem ho začala užívat, a myslím, že to byl jeden z důležitých doplňků, který se podílel na pozitivním výsledku.  

SKIN TO SKIN

Kontakt kůže na kůži funguje nejen po narození miminka v období, kdy chceme podpořit spuštění laktace, ale také kdykoli potom. Kojení je v našich genech a instinktech zakořeněno a těsný láskyplný kontakt laktaci mocně podporuje, ať už je miminku 1 den nebo 1 rok.

Nošení v šátku, tulení, společné koupání, to vše zařaďte do každodenní rutiny. A nejlépe alespoň dva dny, klidně týden, nedělejte nic jiného.

CO DĚLAT, KDYŽ MIMINKO PLÁČE A NECHCE SE PŘISÁT?!

Občas to může působit tak, že by miminko raději hladovělo, než se nakojilo, byť nepohodlně. Často je to pro maminky velmi zdrcující pocit. Pro mě to tedy rozhodně srdcervoucí bylo. Naštěstí i z této situace existují východiska: 

KOJTE MIMINKO V POLOSPÁNKU

Kojte ve chvíli, kdy miminko není ještě zcela bdělé. Nečekejte, až se vzbudí, a přiložte ho ještě v polospánku. Když miminko není úplně probuzené, plně si neuvědomuje, že mu kojení není tak pohodlné, jak by si přálo. A techniku kojení má zpravidla též lepší, neboť je to čistý instinkt – žádné rušivé vjemy kolem.

BĚHEM KOJENÍ ČASTĚJI STŘÍDEJTE PRSA

Během jednoho kojení vystřídejte prsa klidně 6x nebo 10x. Jakmile miminko začne projevovat první známky znepokojení, rozčílení, hned změňte prso. Miminko se nerozčílí do běla a vy současně dáte prostor k nastartování laktace v druhém prsu, neboť kojení na jedné straně má pozitivní vliv na to, co se děje na straně druhé.

KOJTE V LEŽE

V leže nebo v pololehu můžete volit savčí polohu kojení, která bývá obvykle v době bojkotu miminkem nejlépe přijímaná. Obecně je braná za tu nejpřirozenější polohu kojení. Tato pozice sama o sobě efektivně a přirozeně stimuluje tvorbu mléka. 

KOJTE VE VANĚ

Nás s Riley vana doslova zachránila! Napustila jsem vodu až po okraj a s Riley jsme se koupaly společně. Možná i pro vás je už samotné ponoření se ve vaně plné hřejivé vody relaxačním zážitkem. Pro mě tedy rozhodně – a to i z dob „před“ (ano, doznávám se, můj osobní letopočet se dělí na roky před a po mateřství). Když jsem se tedy i s Riley do vody vnořila, rázem ze mě opadlo napětí a krásně jsem se uvolnila. Vedlejší efekt? Uvolní se i vaše miminko, které vnímá maminčinu pohodu a reaguje na ni. Nechala jsem Riley zaplavat, příjemně se unavit a nakonec se sama přisála právě ve zmíněné savčí poloze. Teplá voda též uvolnila tok mléka a kojení probíhalo v poklidu. Ve dnech bojkotu to byly spolu s nočním kojením zázračné chvíle klidu a míru.

ZÁVĚREM

Dva dny jsem vědomě věnovala jak své myšlenky, tak i pozornost a energii jen a jen Riley samotné. Naštěstí byl víkend, a Olíček mohl být u babičky. Měla jsem dokonalý prostor vypnout a prostě tu jen být pro svou dceru. Náš společný plán měl jasný cíl - dosáhnout spokojenosti při kojení. A povedlo se.

Věděla jsem, že pokud by za dva dny neproběhlo zlepšení, začala bych více vystupovat ze své komfortní zóny. Ještě více bych omezila nebo vyřadila dudlík a požádala bych o pomoc laktační poradkyni.

Ale my to zvládly! Věřím, že se to povede i vám!

Teď, když si celou tu zkušenost promítám zpětně, čtu si tento článek, vybavuji si ty pocity, emoční vlny, to jak jsem prožívala a měnila některé zajeté rytmy, některé chvíle byly tak silné a prožité v přítomném okamžiku, že ještě nyní do posledního detailu vidím vše před sebou jako na filmovém plátně. Díky tomuto zpětnému pohledu si uvědomuji, že největším hnacím motorem a klíčem k úspěchu pro mě bylo MENTÁLNÍ NASTAVENÍ – PEVNÉ A NEZDOLNÉ ROZHODNUTÍ, ŽE PRO MĚ NEEXISTUJE JINÁ CESTA, NEŽ ŽE BUDU SVOU RILEY KOJIT.

Uvědomuji si, že kdybych v té době věnovala čas a energii např. výběru umělé výživy, velmi by mě to oddálilo od vytouženého cíle a podlomilo by to mou sebedůvěru, že s Riley toto náročnější období zvládneme.

Uvědomila jsem si více než kdy dříve, jak moc je kojení křehké. Teď už mohu říci, že jsem za tento prožitek a zkušenost opravdu vděčná. Také se mohu daleko lépe vcítit do vás maminek, které si procházíte podobným obdobím, mohu vám lépe poradit a pochopit celkovou situaci.

Ráda budu nápomocná! Opatrujte se! M.