Nebojte se letět!

Začnu trošku odzadu. Včera jsme přiletěli zpátky do Čech. Návrat byl krutější, než jsem si představovala a utěšovala mě jen představa, že "rovnou" z letiště pojedeme pro stromek a doma vykouzlíme vánoční atmosféru. U domu nás nikdo nečekal, aby pomohl s kufry, nebylo navařeno a nikdo za nás nevybalil a nevypral. To byl náraz :D Ale! Byl pátek, takže celý víkend na adaptaci před námi a díky bohu za to. Teď už sedíme na kávičce v naší oblíbené Barry Higels a já se pouštím do psaní, zatímco si Olí spokojeně pochrupkává v kočárku. Ještě začerstva to všechno hodím na papír a odpovím tak na vaše dotazy a zprávy, které mi chodily na IG. Ptali jsem se na let, na hotel, některé z vás dokonce psaly, že jedete na stejné místo. Dobře děláte! 

Jak dlouho jsme letěli a jak to Olí zvládl?

Doba letu, jeden z rozhodujících faktorů, když přemýšlíme nad destinací. Pořád si říkáme, aby to Olíček zvládnul a podobně. Realita je ale vždycky stejná. Poprvé jsme s Olíváčkem letěli, když mu bylo 5 měsíců, všechny lety dal na jedničku. Spíš my, dospěláci, jsme z toho vždy poněkud znavení. Takže táto, příště bych se dala zlákat klidně i na Mauricius :) Teď jsme letěli Praha-Dubaj, což bylo šest hodin letu, připočítejte ještě 3 hodiny na letišti, cestu na letiště, následně transfer na hotel, to máte skoro 12 hodin na cestě, to už není málo. Ale! Když je pravidelný a dostatečný přísun jídla, dostatek hraček (v našem případě autíček) a taky pohádky na tabletu, dá se to zvládnout bez větších trablů. Jediný zádrhel vznikal ve chvíli, kdy se měl Olí nechat připoutat. Naprostý odpor k pásu! Nebyl problém v tom, že by nechtěl sedět na klíně, jen prostě alergie na ten šedý popruh. Na druhou stranu, nebylo od věci, že nám dal najevo svůj nesouhlas, neboť při každém vzletu i přistání si hlasitě postěžoval a tím krásně zvládl změnu tlaku a na ouška si nestěžoval.

Musím konstatovat, že vedle délky letu je klíčové (teda alespoň podle mě) i to, jakým letadlem letíte. My jsme měli to štěstí, že jsme obě cesty absolvovali v Airbus A380. Měli jsme zarezervovaná přední místa (doporučuji), je tam více prostoru na nohy, v našem případě na hraní a na nejrůznějších milion věcí. Cestu tam jsme letěli v prvním patře, kde byla minimální obsazenost, Olí se tak mohl bez problému proběhnout, jak potřeboval, pozapínal cestou všechny obrazovky na sedadlech a spokojeně a se šibalským výrazem se vrátil zpátky na místo. To byla velká pohoda. Jen do té první třídy ho pustit nechtěli :)

Letěli jsme s Emirates, letušky úžasné, nic nebyl problém, nosily pro Olíka hračky, všechny děti na palubě fotily polaroidem. Když se Olí kvůli něčemu rozčiloval, pověnovaly se mu, žádné otrávené obličeje a oči v sloup se nekonaly. Na občerstvení si též stěžovat nemůžeme, samozřejmě je to pořád letištní jídlo, ale v porovnání s tím, co jsem zažila dříve... No, alespoň soudě podle Olíka, bylo vše v pořádku (a jak je vidno na fotce, ani na utření pusy neměl čas :) ).

Takže můj postřeh:
Letu se nebojte, dítě to zvládne, když budete v klidu Vy a vybavíte se tím, co ho zabaví. Neřešte, jestli toho do letadla berete zbytečně moc, ono se to neztratí. Jako příruční zavazadlo je lepší taška nebo batoh, kufry jsou hodně nepraktické, na jejich rozdělání potřebujete hodně místa a když je letadlo plné a lidé v rámci delšího letu různě postávají, bylo rozdělávání kufru pro ostatní otravnější než všechny děti na palubě. Jako pozor, teď to vyznívá, že jsme měli kufr, to né, my měli Karla (mojí oblíbenou kabelku), batoh a pro Olíčka další dva dětské (jeden s hračkami, druhý s občerstvením, náhradním oblečením a přebalovacími věcmi, kdyby náhodou byla nehoda ;) ).

Po příletu a odchycení kufrů na nás už čekal řidič, který nás odvezl přímo do hotelu. Soukromý transfer byl skvělý nápad! Jak z hlediska bezpečnosti, teď narážím hlavně na dětskou autosedačku, kterou jsme měli v autě připravenou, tak z hlediska času a pohodlnosti. Z letiště většinou naplňují autobus a následně rozváží po hotelech, cesta tak může trvat i 2x déle. 

Byl hotel baby friendly?

Byli jsme v hotelu DoubleTree by Hilton Resort & Spa Marjan Island a baby friendly rozhodně byl. V komplexu bylo hned několik dětských bazénů, které byly stíněné. Tobogány pro malé i větší děti, brouzdaliště, velké venkovní dětské hřiště s příjemným "tartanovým" povrchem (houpačky, prolézačky, klouzačky, kolotoč, trampolíny, ...) a druhé menší a stíněné. Vstup do moře pozvolný, žádné vlny (zátoka), pláž písčitá. U bazénů i na pláži jsou také altánky, kde můžete pohodlně strávit s dětmi v podstatě celý den ve stínu.

V hotelu byla též vnitřní dětská herna, kde bylo vyžití pro děti snad všech věkových kategorií (i těch pubertálních), možnost hlídání (tu jsme nevyužili, takže nemůžu referovat blíže) a hlavně večerní mini disco. Úžasná záležitost! Nikdy jsem si nemyslela, že bych se kdy účastnila těchto dětských programů, ale když jsem viděla, jak si to Olí užívá, nešlo jinak.

Taky jsem ocenila, že Vás do hlavní restaurace pustili i s kočárkem. Někde je to zakázané, kočárek musíte nechat u vchodu, což je nepříjemné, když vám děťátko zrovna spinká a vy ho chcete mít blízko sebe.

V době, kdy jsme byli v hotelu, měli 100% obsazenost a přesto to nebylo znát, nebyla tahanice o lehátka, místa v restauraci ani na dětských hřištích, žádné fronty na tobogány a skluzavky, což je taky moc příjemné. Personál byl milý, ochotný a na děti vždycky minimálně přátelsky zamrkal.

Tak snad to jsou pro Vás uspokojivé odpovědi a další zase příště, teď už jdu dělat ty vánoční "věci" ;)

Krásný předvánoční čas Vám s Olíčkem přejeme!