ETIKETY DOPLŇKŮ STRAVY – Co z nich lze opravdu vyčíst?

Očekávání, která přirozeně od etiket máme, bývají často na rovině ujištění se, že je výrobek v pořádku a že jej s klidným pocitem na duši můžeme užívat my nebo naše děti. Zkrátka, že děláme dobře a v případě doplňků stravy, že podporuje zdraví či sportovní výkon vhodnou formou. 

Očekáváme, že dostaneme doporučení, pro koho je doplněk stravy vhodný, též informace, jak jej dávkovat a případně, na co si dát pozor. Předpokládáme, že jsou to adekvátní informace přímo pro nás, pro naši situaci.

Velmi často vnímám, že zákazník automaticky předpokládá, že co je na etiketě, je určující a že informace jsou v první řadě tvořeny pro jeho prospěch, tedy pro blaho konečného spotřebitele. 

Já jsem to tak též dlouhé roky vnímala a že to může být jinak, jsem definitivně pochopila až díky pohledu z druhé strany, jako dodavatelka, která se snaží proniknout pod pokličku, aby svým zákazníkům mohla předat něco víc než jen popis obsahu produktu. Tím myslím díky reálným zážitkům, zkušenostem na úrovni legislativních nařízení, byrokratických postupů, kterými se prolínají prodloužené ruce farmaceutického průmyslu. Tyhle příhody, které ač je zde nemohu zmiňovat (i bez nich si myslím, že se pohybuji na tenkém ledě), se budou nejspíš prolínat celkovou náladou tohoto článku.

Nejsem expert na legislativu a nebudu tady jmenovat nejrůznější složité kličky a „poučky“, spíše bych chtěla celou problematiku shrnout z toho praktického pohledu, tedy z toho našeho společného – z pohledu zákazníka.

 

ETIKETY – JAK SE TVOŘÍ, JAKÁ JE PRAXE?

I u doplňků stravy, které jsou dovážené ze zahraničí (většina mého sortimentu), podléhají etikety naší české legislativě a velmi často se musí originální doporučení výrobce přelepovat a to nejen kvůli tomu, aby byla etiketa v českém jazyce, ale též kvůli dalším úpravám. Často se setkávám se změnou vhodnosti (pro koho je užívání vhodné) a doporučeného dávkování. Později uvedu pár příkladů a využiji ty, na které se i vy nejčastěji ptáte.

Stejným způsobem je nutné měnit i popisky v eshopu u jednotlivých produktů. Jsou produkty, kde legislativa zakazuje jmenovat účel a benefity. Nezbývá pak nechat popisek takřka pouze o složení a (upraveném) doporučeném dávkování. Nechci, aby to znělo skandálně nebo konspiračně, ale je pravdou, že většinou jde o přírodní produkty, které by mohly být jakousi konkurencí ve své síle účinku ke klasickým léčivům.

Takto opravené etikety pak často zbavují smyslu produkt užívat. Změna dávkování samozřejmě ovlivňuje výsledné benefity, ty se pochopitelně nemusí dostavit v optimálním měřítku. Někdy je změna v doporučeném dávkování opravdu VELMI zásadní.

Nedávno jsem dostala negativní recenzi na heurece za to, že uvádím málo informací o produktu. Věřte mi, že uvádím, co se jen dá, ale zkrátka jako prodejce v tomto ohledu nemám volné ruce. Často využívám originálních popisků, které tvoří výhradní český dovozce dané značky. Takové firmy mají své specialisty, kteří se zabývají legislativou a její problematikou a tím pádem je jejich odhad, co lze a nelze uvádět přesnější. A ano, někdy i takový znalec jen odhaduje a doufá, že to projde. Nejde tedy o to, že bych měla nízkou míru iniciativy si jednotlivé popisky vyšperkovat, ale o to, že se držím v rovině, o které vím, že je dostatečně bezpečná z pohledu případných pokut.

 

LEGISLATIVA NEBO DŽUNGLE?

Naše česká legislativa je postavená v mnoha svých částech na odlišných parametrech, než legislativy v jiných státech Evropy, USA a zbytku světa. Do jisté míry je to potřeba, v rámci doporučení doplňků stravy a jejich dávkování se samozřejmě bere zřetel (nebo by se měl brát zřetel) na naše české podmínky, stravovací zvyklosti, podnebí a další faktory, které se týkají naší kultury.

Způsob výkladu česká legislativy je též specifický. Běžně se ve světe razí metoda, že co není legislativně přímo zakázáno, je povoleno. U nás je výklad opačný, co není vysloveně povoleno, je zakázáno. A asi si umíte představit, že kombinace děravé a mnohdy ne zrovna aktualizované legislativy naráží na mnoho a mnoho nezodpovězených otázek, které se ve finále vykládají jako striktně zakázané.

Je jasné, že byrokratické postupy jsou zdlouhavé a též ochota závazně celoplošně měnit již nastavená doporučení, která +- fungují, zde mnohdy chybí nebo se minimálně bere celá změna „přezodpovědně“. A tak tu máme roky až desítky let nastavené parametry, které už dávno nemusí platit či být pro současnou společnost funkční.

Je logické, že se svět výživy a jemu podléhající výroba doplňků stravy bude vyvíjet s mnohem větší dynamikou než legislativní parametry. Tedy vždy lze předpokládat mezi těmito světy určitou propast.

Na jednu stranu buďme rádi, že se legislativa nedá zneužít bez následků a není příliš benevolentní, protože tím by neodfiltrovala ani ty opravdu rizikové šílenosti, které by skutečně prokazatelně škodily našemu zdraví. Na druhou stranu, někdy i plně certifikované doplňky stravy opravdu vysoké kvality (velké procento mého sortimentu) nakonec bohužel spadají do stejného pytle se skutečně rizikovými produkty. A to je velká škoda. Na to narážím dnes a denně. A dlouho mi trvalo, než jsem se s tím vnitřně srovnala a akceptovala, že je takto systém zkrátka nastaven (i když i zde vnímám za posledních pár let mírný posun).

V reálném světě tedy nikdo nezkoumá každý jeden produkt, jeho složení, certifikace a tedy výslednou vhodnost. Mám dojem, že stále mnoho z nás žije v představách, že se o nás stát postará. No, v oblasti preventivního zdraví a konkrétně doplňků stravy bych na to raději nespoléhala (což je myslím dostatečně vidět i za současné situace). Medicínu máme skvělou, ale pokud se zaměřujeme na zdravý životní styl a preventivní péči, pak raději spoléhejme sami na sebe nebo ještě lépe na odborníky, kteří se v oblasti preventivního zdraví aktivně pohybují.

 

LEGISLATIVA VS AKTUÁLNÍ DOPORUČENÍ 

Jak už jsem zmiňovala výše, svět doplňků stravy je nesmírně dynamický, ať už se budeme bavit o technologiích výroby, nových produktech nebo trendech ve výživě, atd. Legislativa se oproti tomu aktualizuje a prochází změnami opravdu zdlouhavou a trnitou cestou. Berme tedy v potaz, že doporučení na jednotlivých doplňcích stravy nemusí být zrovna aktuální.

Je to vidět na příkladu vitamínu D, kdy se stále doporučuje dle legislativy mnohem nižší doporučená denní dávka, než která vychází z nových poznatků. Proto např. u Vitamínu D3 2000iu pro dospělé musíme uvádět, že je vhodné užívat jen 1x kapsli obden, namísto 1x kapsle denně. Tedy místo 2000 jednotek denně, vám doporučují jednotek jen 1000 a to je zásadní rozdíl! 

Navíc etiketa nezohledňuje (a to už pochopitelně není věc legislativy) vaši aktuální situaci, tedy styl života, zda jste těhotná, kojíte, zda jste senior, zda jste fototyp 1 nebo 2, tedy zda vůbec máte předpoklady načerpat vitamín D ze slunce a tak bych mohla pokračovat dál a dál. Vždy jde tedy o doporučení +- aktuální (spíš mínus) a na velmi obecné zprůměrované rovině.

Více o problematice vitamínu D v mém článku: "VITAMÍN D - proč je důležitý pro děti, dospělé a těhotné ženy? A jak jej užívat?"

 

DOVOZCE, PRODEJCE A TEDY ANI JÁ NEMÁM NA VÝBĚR

Dovozce doplňků stravy samozřejmě musí akceptovat legislativní nařízení, opravdu není jiné cesty. Je to ochrana před pokutami od příslušných orgánů. Takové pokuty jsou v řádech statisíců a přicházejí běžně i bez varování a možnosti nápravy. Malý ani velký dovozce, prodejce si zkrátka nemůže dovolit takto riskovat. Proto etikety podřizuje tomu, jak se zažilo chápání děravé legislativy. I proto na etiketách tak často čtete upozornění typu: „Nevhodné pro děti do tří let.“, „Nevhodné pro těhotné a kojící“, „Konzultujte užívání s lékařem.“ atd.

A všimněte si, že mnohdy ani vitamín C, ani vitamín D, nejsou vhodné pro těhotné maminky, což je zkrátka paradox.

Jde tedy spíše o jakýsi balanc mezi dovozci, prodejci a státními orgány, než o sdělení těch nejadekvátnějších informací konečnému spotřebiteli.

 

NEVHODNÉ PRO DĚTI DO JEDNOHO ROKU

U nás v České republice se doplňky stravy (výjimkou jsou probiotika) nesmí dle etikety a popisu produktu oficiálně doporučovat dětem pod jeden rok. Toto privilegium mají jen léčiva.

Proto je u vašeho nejoblíbenějšího produktu Viridikid D drops (přírodní kapky pro děti s vitamínem D3) uvedeno upozornění, že je vhodný pro děti až od jednoho roku. Jde o plošné nařízení. A přitom je tento produkt plně certifikovaný pro užívání již od narození a lze jej takto oficiálně doporučovat. Tedy alespoň v Británii, u nás má alespoň dle etikety útrum. Jen pro zajímavost, ještě před rokem (rok 2019 a později) jsme na etiketě museli uvádět vhodnost až od tří let, složení výrobku, certifikace atd. se ale nezměnilo, šlo o posun na úrovni nových pediatrických postupů, který se nakonec dotkl i toho, jaké sdělení si na etiketě můžeme obhájit.

Naštěstí, i u nás v ČR se již najdou osvícení pediatři, kteří Viridikid D drops doporučují již novorozencům namísto Vigantolu, neboť si stejně jako já nejen praxí ověřili, že je velmi šetrný a zároveň účinný. I senzitivnější děti, které měly výrazné potíže při užívání Vigantolu, po Viridikid D prospívají bez jakýchkoli negativních vedlejších účinků.

Za posledních pět let (tedy za dobu, kdy je Viridikid D drops dostupný pro český trh) jsem měla jedinou negativní zpětnou vazbu. Jednalo se o zhruba 2,5letého chlapečka, který byl alergický na citrusy a při užívání se mu zhoršil ekzém. V případě alergie na citrusy Viridikid D drops pochopitelně užívat nedoporučuji, stejně jako jakýkoli jiný doplněk stravy či potravinu s obsahem citrusů. Viridikid D obsahuje 1% přírodního pomerančového oleje.

 

NEVHODNÉ PRO DĚTI DO TŘÍ LET

Například u multivitamínu Viridikid Multi je uvedeno, že není vhodný pro děti do tří let. Možná by vás nenapadlo, že je tento multivitamín v kapslích považován za rizikový kvůli případnému vdechnutí kapsle a zadušení. V Británii je opět tato norma mírnější, a proto ho mohou dle etikety doporučovat již dětem od dvou let.

Kapsle jsou opravdu maličké a přizpůsobené pohodlnému polykání. A pozor, pokud by i tak mělo dítko potíže, lze kapsli jednoduše rozevřít a obsah vysypat např. na lžičku nebo přidat do jídla.

Stejné upozornění najdete též na lahvičce organického rybího oleje Scandinavian Rainbow Trout Oil. Důvodem je vstupní surovina, ryba, která je na seznamu alergenů a tak i výrobky z ní, jsou považovány za nebezpečné. Možná vás překvapí, že toto platí jen v oblasti doplňků stravy, pro potraviny už jsou platné jiné normy. Ve výsledku si tedy skleničku s příkrmem, který obsahuje ryby (a často s druhem ryb, které jsou náchylnější k obsahu těžkých kovů) bez problémů koupíte, rybí olej jakožto doplněk stravy už nikoliv (byť např. Scandinavian Rainbow Trout Oil díky ekologickému využívání sladkovodních zdrojů, ze kterých olej pochází, vylučuje kontaminaci chemikáliemi a těžkými kovy). Ale to už odbíhám dál od tématu.

Na trhu budete jen těžko hledat lepší rybí olej než Scandinavin Oil, který je opravdu ze všech úhlů pohledu na světové špičce. Pro děti je skvělý a doporuručuji jej již od prvních příkrmů Má vysokou biodostupnost, podporuje celkový vývoj, mikrobiom, též imunitní děje. Pokud vaše dítko není alergické na ryby, není mi znám žádný důvod, proč byste se takovému produktu měli vyhýbat.

 

NEVHODNÉ PRO TĚHOTENÉ A KOJÍCÍ

Tady mi přijde, že už se tak nějak z principu uvádí nevhodnost snad úplně na všech produktech. Toto doporučení najdete i na doplňcích stravy, jejichž příjem je v těhotenství a při kojení zcela zásadní!

Rozhodovala bych se tedy spíše na základě reálných potřeb organismu. Rozhodně bych si nepohrávala s deficity vitamínu D3, omega 3 a dalších mikroživin, které jsou potřebné pro zdraví maminek a zejména miminek. Doporučuji sledovat složení a volit přírodní a čisté produkty. Zásadní je též forma jednotlivých vitamínů a jejich finální podoba (lepená tableta, kapsle, sypký prášek). Např. volně vložený prášek v kapsli bude zpravidla čistší variantou než tableta. Pregnancy Complex tedy nikdy nebude muset obsahovat složky jako: plnidlo mikrokrystalická celulóza, protispékavá látka magnesium stearát, leštící látky, hydroxypropylcelulóza, hydroxypropylmethylcelulóza, plnidlo maltodextrin a modifikovaný kukuřičný škrob, … To jsou látky, které jsou součástí složení každé tablety asi nejprodávanějších vitamínů pro těhotné maminky, které jsou k dostání v lékárně. 

Obecná doporučení na etiketě tedy nemusí být vypovídající o skutečné hodnotě a určení produktu. To, zda je pro vás a vaše děti vhodnější užívat léčivo nebo doplněk stravy, konkrétně např. Vigantol vs Viridikidid D drops se z české etikety opravdu nedozvíte.

 

BRITÁNIE – LÍDR V OBLASTI DOPLŇKŮ STRAVY 

Legislativní nastavení a následně jeho výklad v praxi, které v této oblasti mají ve velké Británii, je mi mnohem bližší. I když samozřejmě i tam jsou brány v potaz politické, farmaceutické a další zájmy, které občas utlačují jinak optimální legislativní nastavení. Tlak veřejnosti a také velkých výrobců doplňků stravy (včetně Viridianu) je ale značný a tak se svět etiket formuje mnohem efektivněji než u nás, nebo mám alespoň takový dojem.

Osobně považuji Velkou Británii za světového lídra v oblasti zdravého životního stylu, výroby doplňků stravy a to již 10 nebo 15 let. Samozřejmě existuje řada dalších značek z jiných zemí, které přinášejí výjimečné portfólio doplňků stravy. Nakonec i u nás v České republice se formuje skvělá nová značka doplňků stravy s názvem Trime. Ale zpět do Británie.

Čas od času zaznamenám, že se i přímo Viridian ohradí proti novým legislativním opatřením, které považuje za neadekvátní. Veřejně označuje, že jsou taková opatření zárukou existujících farmaceutických lobby a že do celé problematiky výrazně promlouvají prodloužené ruce farmaceutického průmyslu. Tenhle termín též s oblibou používám, nejde jinak :)

Jasným příkladem je restrikce ohledně užívání byliny s názvem Echinacea. V článku „Echinacea, přítel nebo nepřítel“ Viridian na svém blogu jasně vyjádřil své stanovisko. V roce 2012 totiž došlo k zákazu vhodnosti Echinacea Complexu pro děti do 12ti let. Dovolím si uvést pár klíčových (nebo minimálně zajímavých) informací přímo z článku: 

„Regulační agentura pro léčivé přípravky a zdravotní péči (MHRA) doporučila rodičům, aby orálně neužívali bylinné přípravky obsahující Echinaceu pro děti do 12 let a to kvůli nízkému riziku alergické reakce.“

„Společnosti a skupiny podporující používání bylinných přípravků však tento krok kritizovaly. Irské sdružení zdravotnických obchodů bylo vůči rozhodnutí kritické a požadovalo doložení důkazů, na jejichž základě bylo učiněno.“ 

"Výrobky obsahující echinaceu byly používány dětmi v Irsku téměř 20 let, přičemž během této doby nebyly známy žádné nežádoucí účinky.“

„Neexistují žádné aktuální důkazy, které by dokládaly, že je výrobek pro děti do 12 let nebezpečný, řekla paní Jill Bell, prezidentka sdružení. Tento zákaz IMB je zcela neopodstatněný a způsobí starosti mnoha rodičům, kteří chtějí chránit zdraví svých dětí, uvedla. Blokování jeho používání u malých dětí by zvýšilo míru infekce a povzbudilo více k užívání antibiotik. Může mít větší smysl zakázat prodej arašídů, řekla."

Dále se v článku popisuje propojení a vazby mezi novou restrikcí a farmaceutickými lobby. 

Viridian Nutrition se též vyjádřil a to konkrétně ke svým vlastním doplňkům stravy obsahující Echinaceu:
„Ani jedna stížnost v rámci doplňků stravy Viridian Nutrition, jedná se o naše tři doplňky Echinacea: Organická tinktura z echinacey, kapsle z organické echinacey a standardizované kapsle z kořenů a listů echinacey. V naší 12leté historii jsme neobdrželi ani jednu stížnost na vedlejší účinek nebo reakci na užívání některého z těchto doplňků u dospělých nebo dětí.“

Dále se v článku uvádí, že je větší pravděpodobnost, že vás zasáhne blesk, než se vás poškodí doplněk stravy.

Vybrala jsem příklad postavený na bylině Echinacea, protože i u nás má svou historii a často ji rodiče ordinovali svým dětem při nachlazení nebo již rozjeté chřipce. Já její užívání též doporučuji a to i malým dětem.

Podobných příkladů a příběhů bych samozřejmě vytáhla z rukávu mnoho. Nechci tady ale za každou cenu uvádět pohoršující příklady a vše stavět na rovinu toho, že legislativa je na nic. Jsou produkty, u kterých jsou omezení opodstatněná a která nás mohou ochránit od nepříjemností a zdravotních potíží, které bychom si jinak v dobré víře mohli přivodit.

Spíše bych nás všechny chtěla přimět ke kritickému způsobu myšlení a k tomu, abychom automaticky nepřejímali informace na etiketách s dojmem, že jsou pro naše největší blaho. Nechme si zodpovědnost za preventivní péči o naše zdraví a též o zdraví našich dětí ve svých vlastních rukou.

Opatrujte se! Míša

_________________

A závěrem, jen poslední zmínka k zamyšlení. Víte, že u doplňků stravy na rozdíl od léků není zvykem akceptovat negativní vedlejší účinky? :)