PRVNÍ PŘÍKRMY – Finální období od 12. měsíce do 3 let věku dítěte

A jdeme do finále! Pocitově by se mohlo zdát, že to nejzásadnější už máme za sebou a v některých ohledech tomu tak opravdu může být. Stále ale zbývají potraviny nebo skupiny potravin, které na své zařazení do jídelníčku teprve čekají. Také tu máme jednu specifickou potravinu, u které je potřeba začít minimálně přemýšlet o jejím definitivním vyřazení. Ještě tedy neztrácejme na obezřetnosti.

Stejně jako jsem vám kladla na srdce u předchozích článků na téma prvních příkrmů, ať nepřeskakujete z období startovacího do rozjídajícího a ať si ve svém vlastním tempu projdete a zařadíte postupně všechny potraviny, zdůrazním to i teď. Není kam spěchat. Příliš včasným zařazením některých potravin můžete svým dětem zbytečně zavařit na budoucí potíže jako jsou např. alergie, přetížení trávícího traktu, zvýšená senzitivita na některé potraviny apod. Nestojí to zkrátka za to.

Kdy je tedy čas začít se zařazováním jednotlivých potravin v tomto finálním období?

Z velké části to bude o vašem individuální rozhodování. Obecně by se dalo říci, že pokud za sebou máte úspěšné zařazení všech potravin ze startovacího období a rozjídajícího období, pokud máte zavedený lepek, mléčnou bílkovinu (pochopitelně pokud to zdravotní stav dítěte umožňuje), pak se můžete pozvolna posunout dál.

Další faktory, které je třeba zvážit:

• Celkové prospívání dítěte.
• Potravinové alergie.
• Náchylnost na časté bolesti bříška, průjmy, nadýmání, zácpy, nepravidelná stolice.
• Atopický ekzém či jiné patologické kožní projevy.

V takových situacích (narážím zejména na poslední dvě odrážky) je z mého pohledu prvořadé trávící systém zbytečně nezatěžovat dalšími potenciálně rizikovými potravinami, ale spíše mu odlehčit, vyřešit a zaléčit stávající potíže a to ideálně vyřešením příčiny.

 

KOJENÍ

Ani v tomto období není kojení překážkou běžné stravy. Z výživového hlediska je kojení cenným doplňkem. Mateřské mléko je stále mimořádně hodnotné a pokud kojení vyhovuje vám i dítěti, pak nemusíte přemýšlet nad tím, zda byste už měla přestat kojit. A vlastně také za předpokladu, že jste v dobré kondici a že neohrožujete dítě případnou intoxikací skrze mateřské mléko.

V období nemoci, růstu zoubků nebo při jiném diskomfortu může být kojení i krátkodobým hlavním zdrojem živin. Pokud se dítě necítí fyzicky či psychicky dobře, pak bude přirozeně upřednostňovat kojení a upozaďovat potřebu příjmu klasické pevné stravy. Je to zcela přirozené, tedy fyziologické a vlastně správné nastavení dítěte. Taková období není třeba označovat za problém, který by bylo třeba nějak urgentně řešit. Délka období, kdy dítě částečně nebo plně odmítá pevnou stravu je individuální a odvíjí se od příčiny toho, proč se necítí dobře. Zpravidla jde o dny, týdny, měsíc až dva. Naší Riley rostlo najednou snad 5 zubů, stoličky, špičáky a zhruba 6 týdnů se mnohem více kojila, mnohem méně jedla a v jídle byla navíc velmi vybíravá.

Někdy to na maminky působí až děsivě. Děti jedly vše, byly to spokojení strávníci a najednou odmítají i svoje oblíbená jídla a chtějí se jen kojit. Někdy je maminkám, které se ohledně takového období svěří pediatrovi (kamarádce, sousedce, babičce, mamince, doplňte si podle sebe :) ) doporučený odstav, protože ten pak přeci donutí dítě více jíst, vždyť co mu bude zbývat jiného!

Méně šťastné řešení bych hledala dlouho. Praxe pak totiž většinou vypadá tak, že se dítě stejně nerozjí, přijde o zdroj živin a pocit bezpečí. Maminka přijde o mléko, tedy o možnost své dítě nakojit a zároveň ukonejšit. Navíc se dostaví velká nervozita a někdy i panika, protože co teď?! Dítě nejí a jen o vodě být nemůže. A tak nakonec přijde na řadu náhradní pokračující formule, neboť situace vypadá jinak neřešitelně.

Období, kdy se děti více uchylují ke kojení jsou mnohdy vyčerpávající a je zcela přirozené hledat úlevu, vyhodnocovat situaci a případně přemýšlet nad tím, co změnit. No v drtivé většině jde opravdu jen o období, kdy dítě potřebuje čas na regeneraci, ať už fyzickou či psychickou. Dejte si tedy s rozhodnutím, jak dál, načas i vy. 

Kdy kojení ukončit?

Světová zdravotnická organizace doporučuje kojit do dvou let věku dítěte. Laktační poradkyně často doporučují kojit do samoodstavu, což může být až kolem 4. roku. Svět ale není černobílý, tato doporučení nemusí být realizovatelná pro všechny.

Kojení je o vztahu dvou lidí, jde tedy o vás, vaše dítě, vaši společnou spokojenost a vzájemné naplňování potřeb, přičemž by jeden neměl parazitovat na druhém.

Každé dítě je na kojení jinak fixované, každé dítě má jiné potřeby, režim, povahové rysy, vyrůstá za jiných okolností a stejně tak promlouvá mnoho individuálních vlivů do prožitku kojení u maminek.

Řekla bych tedy, neporovnávejte se, nevyžádané rady pouštějte jedním uchem tam, druhým ven a žijte si zkrátka svou kojící etapu dle toho, co vyhovuje vaší společné individualitě a domácí rodinné dynamice.

Z výživového hlediska mohu říci, že ve zdravém vztahu matka-dítě, je kojení velmi cenné a není třeba s jeho ukončením jakkoli spěchat.

S Riley jsem zatím naladěná na samoodstav, který probíhá zpravidla mezi 2. - 4. rokem dítěte (i když jsou momenty - zatím prchavé, kdy si říkám, že to možná přehodnotím :) ). Olíčka jsem kojila do jeho 18 měsíců a přišlo mi to pro nás oba akorát. Tento pocit mám i s odstupem času. Vlastně i samotné ukončení kojení proběhlo v naprostém souznění, klidu, pohodě a bez lží typu „mléko došlo“. Také vnímám velký rozdíl v tom, jak ke kojení mé děti přistupovaly a přistupují, což se pochopitelně promítá a promítalo i do toho, jak se cítila a cítím já.

Když přemýšlím o kojení, ať už zpětně u Olíčka, tak i teď u Riley, vždy byl pro mě důležitý ještě jeden aspekt, který jsem zatím nezmiňovala. Chtěla jsem kojit minimálně do doby, kdy si budu jistá, že mé miminko zvládne naplnit svou potřebu jídla a pití právě jídlem a pitím, tedy že v případě ukončení kojení již nebudu muset nasazovat náhradní mléčnou výživu, čímž se dostávám k velmi ošemetnému, ale důležitému tématu.

 

KDY VYŘADIT A NEBO NOVĚ NEZAŘAZOVAT POKRAČUJÍCÍCÍ FORMULE NÁHRADNÍ MLÉČNÉ VÝŽIVY?

Nad zařazením a později vyřazením náhradní výživy se vyplatí přemýšlet více než jen intuitivně. Pro první měsíce života nekojených nebo nedostatečně kojených dětí je náhradní výživa zcela zásadní! V následujícím období se už ale benefity vytrácejí, pozbývají na významu. U některých skupin dětí mohou pokračující formule škodit, zakládat na budoucí zdravotní potíže nebo k nim zvyšovat náchylnost.

Stejně jako kojení, tak má i podávání náhradní výživy dvě úrovně, tedy tu výživovou a tu psychickou.

Co se týká výživy, období, kdy lze náhradní mléko vysadit, je celkem jasně stanovené. Jde o období, kdy je dítě připravené přijímat potravu, tedy kdy je trávící systém zralý na postupný příjem primárních potravin, což je definováno obdobím od ukončeného 4. - 6. měsíce dítěte.

Náhradní výživa je určená pro období, kdy je miminko nedostatečně kojené nebo kdy není kojené vůbec a zároveň, kdy je jediný možný způsob výživy právě tekutá forma.

Ze své vlastní zkušenosti a nějakého vhledu do mateřského života a problematiky příkrmů bych v tomto ohledu ale nebyla tak striktní. Náhradní výživu bych si troufla vyřadit až ve chvíli, kdy bych měla jistotu, že je mé miminko z příkrmů dostatečně vyživené. Je třeba pohlídat příjem mnoha fytonutrientů a ne všechny jsou zrovna v rámci spektra potravin vhodných pro první příkrmy na tyto složky bohaté.

Rozhodně bych se snažila náhradní výživu vyřadit mezi 6.-12. měsícem. Toto období mi přijde reálné a bezpečné (bezpečné právě s ohledem na příjem klíčových fytonutrinetů ze stravy). Myslím si, že je po prvním roce dítěte náhradní výživa skutečně nadbytečná až riziková a to obzvlášť u některých skupin dětí.

Nekojené děti by měly mít první příkrmy velmi dobře zvládnuté, není zde prostor pro chyby jako je tomu u kojených dětí, kde lze mnoho klíčových složek dohnat právě mateřským mlékem. Vysazení náhradní formule v rané fázi příkrmů (tedy v období do 6.měsíce) bych doporučila konzultovat se specialistou na výživu, který má nejen patřičné odborné znalosti, ale také reálný pohled do světa kojence a jeho stravovacích možností.

Teď budu znít asi cynicky, ale i tak to řeknu. Nedělejme ze svých dětí pacienty na definované výživě v období, kdy je jejich tělo fyzicky i psychicky zralé a schopné přijímat pevnou stravu. O tom, jestli je to 4.,6.,10. měsíc věku dítěte bychom mohli debatovat a jsem si jistá, že by to u každého dítěte mohlo být trochu jinak. Ale období po prvním roce už je z mého pohledu naprosto zlomové a jasně definuje, že je čas na změnu!

Podávání náhradní výživy větším dětem je novodobý trend, který se podařilo a to velmi úspěšně vybudovat potravinářskému průmyslu. Pokud byste si odmysleli všechny ty reklamy, které běží v televizi, reklamní a edukativní brožurky v čekárnách u pediatrů, reklamy v časopisech pro maminky, reklamní a často neoznačené posty (jako spolupráce) u blogerů a influencerů na sociálních sítích, …. Myslíte, že by vás napadlo, nebo že byste brala jako samozřejmost pokračovat v podávání trojkových, čtyřkových formulí? 

A přesně o tom mluví i Světová zdravotnická organizace (WHO)! „Propagace komerční mléčné výživy měla být ukončena před desítkami let,“ řekl Dr. Francesco Branca, ředitel oddělení výživy a bezpečnosti potravin WHO a ve svém sdělení pokračoval slovy: "Skutečnost, že společnosti vyrábějící umělé mléko používají čím dál výkonnější a zákeřnější marketingové techniky, aby zvýšily své prodeje, je neomluvitelná a musí být zastavena."

Světová zdravotnická organizace je mediální masáží výrobců náhradní výživy dlouhodobě znepokojená. V roce 2021 nechala udělat průzkum digitální interakce (zahrnoval především reklamu, která běží na sociálních sítích, ve fórech a diskuzích), který byl zaměřený na výživu kojenců a který probíhal v 17 zemích, 11 jazycích, což přestavuje 61% celosvětové populace a zároveň všech 6 regionů WHO. Výsledek?

• Zavádějící marketing posiluje mýty o kojení a mateřském mléce a podkopává důvěru žen v jejich schopnost úspěšně kojit.
  
  
• Rozšíření globálního digitálního marketingu umělého mléka bezostyšně porušuje Mezinárodní kodex marketingu náhražek mateřského mléka, který v roce 1981 přijalo Světové zdravotnické shromáždění.
  
  
• Kampaně mají vliv nejen na maminky, ale také na zdravotníky!
  
  
• WHO vyzvala průmysl kojenecké výživy, aby ukončil vykořisťující marketing umělých mléčných výrobků, a vlády, aby chránily novorozence a rodiny uzákoněním, sledováním a prosazováním zákonů, které ukončí veškerou reklamu nebo jinou propagaci výrobků z umělého mléka.
  
  
• Navzdory jasným důkazům, že výlučné a pokračující kojení jsou klíčovými determinanty zlepšení celoživotního zdraví dětí, žen a celých komunit, je příliš málo dětí kojeno tak, jak je doporučeno. Doba kojení má nedostatečnou a klesající tendenci. 

Pokud se vás toto téma dotýká, doporučuji si přečíst celý článek, který vypublikovala přímo WHO na svém oficiálním webu.

Nejde jen o Světovou zdravotnickou organizaci, také Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu nikdy nevydala doporučení pro konzumaci pokračujících formulí.

Věk okolo 12. měsíce je tedy skutečně obdobím, kdy nejpozději a definitivně skončit s náhradní výživou.

Jak na to?

Ano, chápu, že si to možná nedovedete představit. Možná vám miminko usíná u lahve, možná pořád málo jí, možná je pro vás náhradní výživa takovou pomyslnou jistotou či záchranou. Velmi podobně to vnímají i maminky, které kojí. I ukončení kojení je mnohdy velmi náročné, i u kojení miminka usínají, i kojení je často záchranou.

Než mléko vysadíte, přidejte nové spánkové asociace, aby byl přechod na bezmléčné usínání snadnější. Komunikujte s miminkem, připravte ho na změnu. A nezapomeňte, že abyste na změnu mohli připravit své dítě, měla by změna nejprve proběhnout na vaší vnitřní úrovni. Měla byste vědět, proč chcete náhradní výživu vysadit (nebo ukončit kojení), dejte si čas na sžití se s tímto pocitem, novou realitou, pomůže vám to rozpustit strach a obavy z toho, jak to dítě vezme. Děti jsou naše malé houby, reflektují a nasávají naše emoce. Věřím, že čím více vnitřního klidu z nás maminek cítí, tím lépe se jim daří přijímat změny, ať už jde o ukončení podávání náhradního mléka, kojení či mnohé další změny, které se nutně nemusí týkat výživy.

 

A TEĎ UŽ ZPĚT K JÍDLU!

Období od 12. měsíce by se měly jednotlivé chody formovat do finální podoby zastoupení jednotlivých živin. Dále tedy rozvíjejte charakter snídaně, oběda, svačin a večeře dle ZÁSAD ZDRAVÉHO TALÍŘE, který jsem popisovala hned v úvodu vzorového jídelníčku. 

Co tím myslím? Jen ve stručnosti připomenu:

Na zdravém talíři by měla být v rámci hlavních chodů zajištěna nabídka klíčových esenciálních živin, tedy:

• Bílkoviny, což znamená např. masový vývar, maso, vejce, luštěniny, ale také pseudocereálie jako je amarant, quinoa.
• Zdravé tuky, což znamená např. čerstvé máslo, olivový olej, ghíčko, kokosový olej atd.
• Zelenina.
• Sacharidy, tedy přílohy jako jsou rýže, jáhly, ovesné vločky, ale také ovoce.

 

SNÍDANĚ
Snídaně může zůstat dominantním sacharidovým pokrmem dne nejen v období příkrmů, ale i dlouhodobě v dalších obdobích.

Poměr jednotlivých ingrediencí by měl být zhruba:

• Cereálie 80 – 90 %
• Bílkovina, množství spíše pro doplnění chutí, např. 1 polévková lžíce jogurtu
• Zdravé tuky: 1 až 2 čajové lžičky 

DOPOLEDNÍ A ODPOLEDNÍ SVAČINA

• Čerstvé ovoce, zelenina
• Smoothie
• Mléčné výrobky nebo alternativní mléčné výrobky, např. kokosový jogurt, kozí kefír
• Pečivo

Dbejte na pestrost jídelníčku, k odpolední svačině nabízejte jiné potraviny, než dopoledne.

OBĚD
Oběd je jedním ze stěžejních chodů dne. Měl by získávat charakter komplexního jídla. Stále však dbejte na šetrnou formu přípravy.

Ujistěte se, že jste na talíř naservírovali vždy správné poměry živin, tedy: 

• Bílkovina.
• Zelenina, měla by tvořit 1/3 až polovinu talíře.
• Zdravé tuky, dotvářejí nejen nutriční přínos celého pokrmu, ale také chuť.
• Sacharidy, postupně pokrmy upravujte tak, aby sacharidy tvořily jen zbytek talíře.
  
  

VEČEŘE
Večeře by měla, podobně jako oběd, získávat charakter komplexního jídla.

Složení talíře se ale liší:

• Zelenina
• Zdravé tuky
• Bílkoviny
• Sacharidy
   

DRUHÁ VEČEŘE
Večerní domácí kaše nahrazujte spíše za lehké polévky, které mohou být na masovém základu (vývar), nebo jen čistě zeleninové.

 

CO JE PRO OBDOBÍ 12M+ KLÍČOVÉ?

V období mezi prvním a druhým rokem již nemusíte brát takový důraz na snadnou stravitelnost a bezezbytkovost. Potraviny, které se vyznačují vynikající stravitelností obsahují zpravidla nízký obsah nerozpustných forem vláknin, lektinů a dalších antinutričních složek. 

Nyní se naopak soustřeďme na potraviny, které budou splňovat faktor nutriční denzity. Takové potraviny představují reálný výživový přínos a to nejen z pohledu základních živin (tuky, sacharidy, bílkoviny), ale také z pohledu mikroživin (vitamíny, minerály, stopové prvky, esenciální mastné kyseliny, fytochemikálie s antioxidační aktivitou atd.).

Způsob přípravy jednotlivých potravin by měl zůstat i nadále šetrný a zdravý, tedy ne např. smažení, nesprávně provedené grilování apod. Zároveň i v rámci tepelné přípravy již nemusíte prioritně myslet na dokonalou stravitelnost, tedy rozhodně už nic nerozvařujte či nevařte zbytečně do měkka. Potraviny, které to dovolují, servírujte spíše al dente.

A teď již ke konkrétním potravinám. Některé komodity se tu objeví vůbec prvně, jiné jen doplním o další druhy potravin. V takových případech již nebudu znovu rozebírat kvalitu, složení či způsob přípravy (už tak je článek na 24 A4 :). Kdykoli si dejte pauzu ve čtení a překlikněte si např. do nákupního seznamu, kde najdete o konkrétních potravinách podrobnější informace. 

Byť nejsem zastáncem šablonovitých jídelníčků a porovnávání toho, co a kolik jaké dítě sní, uvádím u některých potravin doporučené porce a frekvenci zařazení v rámci týdne. Berte to prosím jen jako orientační údaj. Velmi záleží na typologii dítěte, některé děti se přirozeně orientují spíše na rostlinnou stravu, jiné prahnou po mase a vejcích, další skupinou mohou být děti, kterým vyhovují mléčné výrobky atd. Jen pozor na děti, které ujíždí na cukříčkách, to už se zmiňovanou typologií nesouvisí :)

Doporučuji, hlídat si a vyhodnocovat zastoupeních jednotlivých živin a konkrétních potravin v rámci celého týdne. Ne každý den je posvícení a ne vždy se s jídlem daří, jak by si člověk přál. I tak ale můžete být na konci týdne, když si promítnete jídelníček jako celek, spokojení. Nezapomeňte se pochválit! A pokud byste snad byli lehce zdrcení. Pak to berte jako výzvu ke zlepšení, nový týden přináší novou šanci posunout se zase o kousek blíž k cíli.

MLÉČNÉ VÝROBKY

Vnímejte je jako zdroj bílkovin, potažmo energie a to obzvlášť v případě tučnějších výrobků jako je např. zakysaná, smetana, ricotta, kozí měkké sýry apod.

FREKVENCE ZAŘAZENÍ: Zařazujte je do jídelníčku s rozmyslem, stačí 6 – 7 porcí za týden. Pokud máte doma milovníka mléčných výrobků, pak můžete nabízet 1 porci každý den.

VELIKOST PORCE: Denní porce může být od 1 polévkové lžíce až do 150 g, záleží na vícero faktorech, viz dále.

I nadále vybírejte kvalitní produkty, protože ty mají skutečnou hodnotu a přínos. Pribiňáky, Bobíky, Kostíky, Termixy a další "parádičky" považuji za cukrovinky. Rozhodně nejde o výživově hodnotné potraviny, což tedy v praxi znamená, že nejde o potraviny vhodné na snídaně, svačiny a večeře. 

Jak poznat kvalitní mléčný výrobek jsem už uváděla v předchozích článcích, základní specifikaci najdete též v nákupním seznamu.

Nově můžete do jídelníčku zařadit také tyto mléčné produkty: 

• Čerstvé měkké smetanové a tvarohové sýry. Doporučila bych držet se okolo 20 g, max. 50 g na porci. Můžete je přidávat např. do rizot (rýžové, jáhlové i pohankové rizoto je v kombinaci se sýrem velmi dobré), ale také do zeleninových a krémových polévek (přidávejte až do hotové polévky pro dochucení) či do cereálních kaší připravených na slaný způsob.
  
  
• Polotvrdé mladé zrající sýry (stáří sýrů 6 - 8 týdnů). Můžete se držet do 25 g v rámci jedné porce.

Konkrétně se může jednat o:

• Cottage sýr
• Lučina
• Ricotta
• Měkké kozí sýry 

Zhruba od 18. měsíce (dle individuální rozjedenosti a celkového prospívání) můžete zařadit také:

• Mozzarelu
  
  
• Polotvrdé sýry: stále preferujte ovčí a kozí produkty. Funkci sýrů vnímejte spíše jako dochucovací, tedy např. nastrouhejte je na rizoto, zeleninu apod. Kravské sýry preferujte v bio kvalitě nebo od spolehlivých farmářů. Hlídejte také obsah soli, ten by neměl překročit 2,5 %. (i tak je potřeba počítat s tím, že díky konzumaci sýrů můžete celkový denní příjem soli snadno překročit). S obsahem soli je tedy potřeba počítat a chytře pracovat. Pokud víte, že součástí pokrmu bude slanější sýr, pak nemusíte tolik (nebo vůbec) solit ostatní složky talíře (chuťově se pak vše propojí a hlavně nedojde k přetížení ledvin).
  
  
• Tvarohy: pokud se rozhodnete zařazovat tvarohy, pak doporučuji definitivně zapomenout na ty klasické supermarketové (zde bychom mohli polemizovat o stravitelnosti a výživové hodnotě. Reálný přínos bychom hledali dlouho. Zásadní je typ kaseinu a technologie výroby).
  
  Tvaroh volte farmářský kravský plnotučný ideálně Jersey (narážím na problematiku beta kaseinu). K dostání jsou také kombinace ovčího a kozího tvarohu. Takové tvarohy jsou samozřejmě též vhodné, dosahují snad nejlepších parametrů stravitelnosti a výživové hodnoty v tomto segmentu potravin. Rozdíl poznáte hned po prvním ochutnání. Parametry chuti, stravitelnosti, vlivu na gastrointestinální charakteristiky jsou o několik úrovní výše.
  
  U tvarohů to ale nepřehánějte s četností, bohatě budou stačit 1 - 2 porce týdně.

Mléčné výrobky závěrem:
Skutečné benefity a výživový přínos mají pouze kvalitní mléčné výrobky, ideálně fermentované, čerstvé z farmy nebo s bio certifikací. U mléčných výrobků za organickou kvalitu neplatíte zbytečně. I tak to ale s mléčnými výrobky nepřehánějte, zbytečně vysoká frekvence nebo velké porce mohou být pro děti zatěžující. 

A nakonec zmíním ještě mléčné výrobky, které bych doporučila zařazovat až v pozdějším období a nebo vůbec:

• Plísňové sýry
• Tavené sýry: vyhněte se i těm pro děti.
• Olomoucké tvarůžky: jde o koncentrovaný zdroj bílkovin a vysoký obsah soli. Nemá smysl je do jídelníčku dětí zařazovat dříve, jak od 4-5 roku věku a stále jen jako ochutnávku naší lokální sýrařské klasiky.
• Balkánský sýr, Feta a další sýry zrající ve slaném nálevu bych opět doporučila vzhledem k vysokému obsahu soli zařazovat až mezi 4-5 rokem a opravdu jen v malém množství jako součást salátů apod.
• Slazené jogurty, termixy, smetánky, bobíky, kostíci, … ty nejlépe nezařazujte vůbec. A ne, není to lepší, než nic :)

 

ALTERNATIVNÍ MLÉČNÉ VÝROBKY
Ke kokosovému mléku, kefíru a jogurtu můžete přidat také:

• Domácí mandlové mléko: vzhledem k alergennímu potenciálu doporučuji zařazovat zhruba od 15. měsíce. Pokud jste již zařazovaly ořechy, pak můžete samozřejmě dříve. 

• Domácí makové, kešu a sezamové mléko: vzhledem k potenciálním alergizujícím účinkům zařazujte zhruba od 18. měsíce. Pokud máte otestováno a zařazujete ořechy, pak samozřejmě můžete i dříve.

 Kupovaná alternativní mléka vybírejte pouze ta s čistým složením, nedoslazovaná, ideálně v bio kvalitě. 

• Sójový jogurt: Zde pozor na kvalitu. Vždy by měl být v bio kvalitě a ve složení by měl mít uvedeno „sójová kysaná smetana“. S četností to nepřeháním, zařazuji max. 1 x za týden. Sója jako taková je celkem kontroverzní téma.
   

MASO

Maso i nadále považujte za zdroj bílkovin, potažmo energie a také za zdroj významných mikronutrientů jako je hemové železo, zinek, vitamín D, jód a u některých druhů ryb (a za předpokladu splnění dalších kritérií, jako jsou podmínky jejich chovu a následná kulinární úprava) také omega 3 mastných kyselin.

FREKVENCE masových chodů by měla být i nadále ideálně max. 1 x za den. Pokud by byly pokrmy s obsahem masa dva, dodržte odstup mezi jídly alespoň 5 hodin. V takovém případě volte šetrnější pokrmy, např. masový chod + s odstupem vývar. Pokud je k obědu maso, pak již k svačině nepodávám např. šunku.

Vždy se snažím 1 až 2 dny v týdnu maso zcela vynechat. Ne vždy se mi to podaří, protože Riley maso opravdu miluje a vyhovuje její typologii. I tak ale může být příliš častý přísun masa pro gastrointestiální trakt zátěží. Při nedodržení dalších dietních opatření (= výživových pravidel racionálně vedeného jídelníčku) nám může nadměrná konzumace masa způsobovat např. trávící potíže, nadýmání a zácpu, což následně podlamuje imunitu a celkovou odolnost organismu. U dětí platí to samé s tím rozdílem, že děti na dietní chyby reagují rychleji a pro nedozrálý trávící trakt mohou mít tyto excesy dalekosáhlé následky. Berte v potaz, že každý máme pomyslnou hranici toho co tolerujeme někde jinde. Právě pravidelným zařazováním jednoho či dvou dnů bez masa vytváříte prostor pro sledování odezvy vašeho dítěte (a nakonec i šetříte planetu).

U dětí s bezproblémovým trávení můžete zhruba od 18. měsíce začít zařazovat také pečené maso (ne smažené). Takto upravené maso berte jako zpestření jídelníčku a jako další adaptaci trávícího traktu. Maso připravujte stále šetrně.

U dětí s bezproblémovým trávením můžete zhruba od 2 let (případně i dříve, řiďte se dle individuální tolerance a celkové rozjedenosti) začít zařazovat i kvalitní červené maso:

• Jehněčí
• Telecí
• Zvěřina

Červené maso je cenné s ohledem na obsažené doprovodné mikronutrienty jako je již zmiňované a velmi dobře využitelné železo, zinek, ale např. i vitamín B12.

Hovězí maso je i nadále vhodné připravovat v rámci pomalu taženého vývaru. Pokud byste maso připravovali např. pečením, pak by bylo dobré, aby byl výsledný pokrm odlehčený od sacharidů (např. od rýže). Na talíři by mohlo být maso, zelenina a zdravé tuky. Zeleninou myslím např. i brambory či batáty. Rozhodně se vyplatí vyhýbat kombinaci maso + těstoviny, maso + luštěniny.

Zhruba od dvou let můžete také začít zařazovat vepřové maso. Vhodné jsou spíše libové druhy, např. vepřová panenka. Opět je na místě zmínit kvalitu, která by měla být bio či od poctivého farmáře.

UZENINY
U dobře rozjedených dětí můžete zhruba od 18. měsíce zařadit:

• Domácí šunku; připravujte ji z kvalitního masa (farma, bio), hlídejte obsah soli.
  
  
• Drůbeží šunku nejvyšší jakosti s obsahem masa nad 96 %, obsahem soli pod 2 % a bez obsahu chemických aditiv, zejména E210, E211, E212, E213, E249, 250 (kyselina benzoová, benzoan sodný, benzoan draselný, benzoan vápenatý, dusitan draselný, dusitan sodný).

RYBY
Pokud jste se rozhodli ryby do jídelníčku zařazovat, pak i nadále dbejte na nekompromisní kvalitu. Vhodné druhy jsem popisovala v článku pro rozjídající období.

FREKVENCE A VELIKOST PORCE: 2 až 3 x za týden v porci zhruba 40 – 70 g/den (dle hmotnosti dítěte).

 

VEJCE

Vejce jsou skvělým zdrojem bílkovin, kvalitních tuků a za předpokladu správné přípravy, se mohou pyšnit i dobrou stravitelností.

I nadále doporučuji držet se kvalitních a čerstvých vajec, specifikaci najdete v nákupním seznamu.

Od 12.měsíce můžete začít postupně pracovat i s celými vejci, tedy i s bílky. Není však kam spěchat, zařazení může oddálit a směřovat ho klidně až k hranici dvou let. Berte v potaz celkové prospívání, případně alergie, ekzémy apod.

FREKVENCE A PORCE: zhruba 3 vejce/týden. Berte to spíše jako obecný parametr, i zde jde o individuální toleranci.

Vejce můžete připravovat jako pošírované, lze ho přidávat do polévek, připravovat na hniličku. Zhruba od 15. měsíce můžete začít podávat také vejce míchaná. Míchaná vejce připravujte šetrně, zahřívejte delší čas za mírnější teploty, stálé míchání. Vhodným tukem bude např. kvalitní olivový olej či ghíčko.

Vejce i v tomto období nedoporučuji připravovat jako volské oko a to především s ohledem na oxidovaný cholesterol, který při této kulinární úpravě vzniká a který zkrátka představuje zátěž.

 

OŘECHY A SEMÍNKA

Ořechy jsou zdrojem hodnotných mikroživin, esenciálních tuků a bílkovin. Ořechy mají i své ALE!

• Některé ořechy mohou narušovat prostaglandinovou rovnováhu v těle, tedy zvyšovat zánětlivost v organismu.
• Jde o komoditu, která s sebou nese riziko zvyšování antinutriční zátěže.
• Ořechy jsou náchylné ke žluknutí a jsou tedy nesmírně citlivé na správné zacházení během skladování.
• Jsou problematické z hlediska obsahu plísní (plíseň u ořechů nemusí být vždy vidět, ale kontaminace spory plísní je u ořechů velmi častá a mimořádně nebezpečná).  
• V neposlední řadě jsou ořechy na seznamu alergenů.

Volte vždy maximální možnou kvalitu!

PORCE: do 10 g za den

FREKVENCE: může být na denní bázi, vždy záleží na druhu a zpracování daných semínek a ořechů.

ZPŮSOB ÚPRAVY: Ořechy vždy odmáčejte ideálně ve filtrované vodě. Snížíte tím antinutriční nálož, zvýšíte stravitelnost, ale také bezpečnost (snížíte riziko zaskočení, vdechnutí). Odmočený ořech mění svou strukturu, je měkčí a snadněji ho dítě rozkouše.

 

TEORIE VČASNÉHO ZAŘAZENÍ ALERGENŮ

V posledních letech se čím dál více rozvíjí teorie včasného zařazování potravin s alergenním potenciálem, tzv. využití imunologického okna. Před lety to byla holá teorie založená na studiích, ve kterých se objevovaly prakticky jen výsledky a data plynoucí z testování na zvířatech. Větší průlom nastal v roce 2019, kdy byly zpřístupněné veřejnosti data z nových studií, kde byla vypovídající hodnota mnohem větší. Dle nejnovějších dat se tedy jeví ideální doba pro zařazení ořechů (a to zejména u dětí se zvýšeným rizikem k rozvoji alergií) již mezi 4.-11. měsícem.

Ve většině studií byl výzkum prováděn na plně kojených dětech, což je zásadní proměnná. Mateřské mléko totiž obsahuje ochranné faktory, které mohou zásadním způsobem ovlivnit imunitní odezvu.

Data a poznatky stále procházejí vývojem, některá se mění a liší i v rámci jednotlivých studií (ale i dle jednotlivých etnik, národností, kontinentů). Jak jsem již psala v předchozím článku (v souvislosti se zaváděním lepku a mléčné bílkoviny), v tomto tématu se mnohdy neshodují ani špičky v oboru. Vždy také záleží, jak široce, hluboce a s přesahem do praxe a reálného života daný vědec problematiku vnímá a pokud jde o studie, tak je třeba sledovat i jejich přesné zadání.

Čím komplexněji a holisticky se danou problematiku snažím uchopit, tím více se vracím k základní myšlence, tedy k tomu, že je mnohem důležitější soustředit se na celkové zdraví dítěte, na budování zdravé imunity a vnímání širšího kontextu, než na to, kdy přesně daný ořech zařadím.

Pro skutečně zdravé dítě totiž nebude klíčové, kdy ořech dostalo, ale spíše to, v jakém stavu je (nebo byl) organismus, imunita dítěte v době podání ořechů (či jiných alergenů).

Výsledky těchto studií (odkazy na studie najdete na konci článku) se obecně spíše přiklánějí k včasnému zařazení, u některých komodit nejsou výsledky zcela obhajitelné. Také se ukazuje, že z etického hlediska vlastně nelze realizovat studii, která by byla zcela vypovídají. Novorozenec zkrátka nepřišel na svět kvůli tomu, aby se na něm testovalo imunologické okno. (I když, jen pro zajímavost, jedna ze studií probíhala na kojencích ve věku do 3 měsíců, což mi přijde za hranicí etiky, studie však byla označená za bezpečnou.)

Výjimkou z pohledu ne zcela jednotných výsledků se jeví buráky, ty dle dat vycházejí skutečně jako vhodné pro zařazení již v období 4. až 11. měsíce a to obzvlášť u kojenců s vysokou pravděpodobností alergií právě na arašídy, ale také u kojenců s ekzémy a alergiemi na vejce. Včasné zavádění arašídů je ale třeba konzultovat se specialistou. Je totiž důležité zvolit vhodnou frekvenci, podané množství a celkový časový úsek vystavování danému alergenu.

Já jsem se zavedením ořechů a semínek nespěchala. Na druhou stranu jsem nešílela, když si Riley vzala kousek ořechu z mé snídaně. Cíleně jsem ale ořechy začala zařazovat až po prvním roce (vyjma chia a lněných semínek).

Řekla bych tedy, dejte na svou intuici, na to, co vám přijde v rámci vlastní příkrmové dynamiky a konceptu mateřství jako to správné nebo lepší. Vyhodnoťte si také celkovou, tedy i psychomotorickou vyspělost batolete a též případná rizika vzniku alergií (dle rodinné anamnézy).

Pokud máte v rodinné anamnéze potravinové alergie, atopické ekzémy, pak by stálo minimálně za zvážení, zda se skutečně nevydat cestou včasného zařazení alergenních potravin. Rozhodně je to jedna z možných cest, která může vést k uspokojivému výsledku. Další možnosti vám zprostředkuje např. zkušený naturopat nebo specialista na personalizovanou výživu (případně mohu předat kontakt na odborníky z mé sociální bubliny).

Odkazy na studie a zdroje najdete na konci článku. Doporučuji do tohoto tématu zabřednout a udělat si vlastní názor. Ze své pozice nemohu rozhodnout, jakým směrem byste se měli vydat. Dostupná data ve mně probouzí spíše další a další otázky, než definitivní hluboké přesvědčení o tom, že jsme právě objevili Ameriku. A i sami vědci přiznávají, že jsou stále na začátku, že narážejí např. na logistické potíže, tedy jak zvládnout šetrně, vhodně a včasně zařadit všechny alergeny (lepek, buráky, vejce, mléčná bílkovina, ….). a znovu tu zmíním faktor kojení. Není běžnou praxí, že by v období 6+ byly děti stále či dostatečně kojené.

Uvedené informace k postupu zavádění ořechů a semínek tedy berte jako mou osobní zkušenost, která ctí spíše holistictický přístup, než jen čísla z nejnovějších studií. A možná se nakonec ukáže, že se mýlím. Svět výživy je velmi dynamický, rozhodně budu bedlivě sledovat další vývoj v této oblasti a reflektovat ho ve svých doporučeních.

Zařadit lze:

CHIA SEMÍNKA
Chia semínka jsem zařazovala jako první. Vždy jsem je propláchla a následně nechala ve filtrované vodě odmočit. Odmáčet stačí krátce, klidně jen 5-15 minut. Spíš než chia pudinky, jsem semínka přidávala k dochucení či živinovému doladění např. do snídaňových kaší a svačinek. Propláchnuté je můžete přidat přímo do jogurtu, nabobtnají si tam :)

PORCE: začínejte zhruba na 5 g, navyšujte až na 10 g dle odezvy organismu.

FREKVENCE: zhruba 3 porce za týden. Začínejte na jedné porci za týden.

LNĚNÉ SEMÍNKO
Volím vždy len hnědý v bio a raw kvalitě.

ZPŮSOB ÚPRAVY: Lněné semínko je třeba vždy dlouze odmáčet, ideálně přes noc ve filtrované vodě a následně krátce rozmixovat. Tímto postupem dosáhnete dobré stravitelnosti. V opačném případě by lněné semínko prošlo trávícím traktem bez narušení, tedy bez využití. Tato úprava je vhodná nejen pro děti, ale také pro nás dospělé. Rozmixováním odmáčených lněných semínek vám vznikne pasta, která je bohatá na omega 3 mastné kyseliny, ale i další cenné mikronutrienty.

Opět ji můžete používat k dochucení a doladění snídaňových kaší, svačinek. Lze ji ale také kombinovat se zeleninovými jídly. Obzvlášť k chodům, které budou bez živočišné složky se bude hodit jak nutričně, tak chuťově.

PORCE: začínejte zhruba na 5 g, navyšujte až na 10 g dle odezvy organismu.

FREKVENCE: zhruba 3 porce za týden, začínejte na 1 porci za týden.

MÁK MODRÝ
Mák je skvělým zdrojem cenných mikronutrientů, především dobře využitelného vápníku a hořčíku. Je ale také rizikový z hlediska kontaminace (kadmium) a překračování limitů stanovených pro morfin.

Proto, když už mák, tak ideálně formou domácího makového mléka. Způsob přípravy vám zajistí bezpečnost v rámci obou zmíněných rizik.

Dětem, které mají omezené možnosti v rámci příjmu mléčných výrobků, můžete makovým mlékem efektivně řešit příjem vápníku.

PŘÍPRAVA MAKOVÉHO MLÉKA : Mák propláchněte, rozmixujte s vodou, následně přeceďte přes plátýnko. Hotové mléko uchovávejte v lednici. Ideální je konzumace začerstva.

RAW DÝŇOVÉ SEMÍNKO
Vybírejte kvalitu natural, tedy ne pražené, solené, drcené. Mělo by být ale loupané.

PŘÍPRAVA: odmáčejte ve filtrované vodě cca 6-8 hodin.

RAW MANDLE
Raw je označení pro kvalitu natural, tedy celé a nesolené mandle ve slupce.

PŘÍPRAVA: celé mandle ve slupce odmáčejte ideálně přes noc nebo alespoň 6 - 8 hodin ve filtrované vodě. Před konzumací slupku stáhněte. Pokud by byla mandle po odstranění slupky flekatá, bude to s nejvyšší pravděpodobností známka žluknutí ořechu. Takové mandle bych nekonzumovala a vyhodila. Jednoznačně byste si jen uškodili.

RAW KEŠU
Raw vnímejte opět jako označení pro natural, tedy nepražené, nesolené a celé ořechy. Kupujte pouze nejvyšší kvalitu.

PŘÍPRAVA: celé kešu ořechy odmáčejte cca 2 - 4 hodiny vxwe filtrované vodě. I u kešu ořechů vám odmáčení ukáže pravou kvalitu ořechů. U nekvalitních ořechů mohou být viditelné i plísně. Flekaté ořechy opět doporučuji nekonzumovat a vyhodit.

RAW LÍSKOVÉ OŘECHY
I zde volte kvalitu natural, tedy ne předem namleté, drcené, pražené, solené.

Lískové ořechy jsou mimořádně náchylné na žluknutí. Kupujte vždy co nejčerstvější ořechy. Nikdy nekupuji balení, které se blíží ke konci expirace. Není třeba mít lískové ořechy v jídelníčku po celý rok. Zařazuji je hlavně v období po sklizni, kdy je čerstvost zaručená.

PŘÍPRAVA: celé lískáče ve slupce odmáčejte ideálně přes noc nebo alespoň 6 - 8 hodin ve filtrované vodě. Před konzumací slupku stáhněte. Pokud by byl ořech po odstranění slupky flekatý, bude to s nejvyšší pravděpodobností známka žluknutí. Takové ořechy bych nekonzumovala a vyhodila. Jednoznačně byste si jen uškodili.

RAW VLAŠSKÉ OŘECHY
Vybírejte kvalitu natural, tedy ne předem namleté, drcené, pražené, solené. Ideální budou čerstvě vyloupané či balené v ochranné atmosféře. Obal by měl být neprůhledný.

 

OBILOVINY A CEREÁLIE

PORCE: cca 25-50 g váženo v suchém stavu. Gramáže se upravují podle pohybových aktivit dítěte, podle jeho denního režimu a tělesné váhy.

MOUKY
Základem používaných mouk by měly být spíše ty bezlepkové, tedy:

• Bio kukuřičná mouka
• Rýžová mouka
• Jáhlová mouka
• Kokosová mouka

Mouky, které jsou s obsahem lepku, ale stále v přijatelné méně agresivní formě:

• Špaldová mouka
• A pak samozřejmě čerstvě mletá ovesná mouka z ovesných vloček, o které jsem se zmiňovala v rozjídajícím období.

RÝŽE

Z loupaných rýží, tedy od variet, které jsou lehce stravitelné se postupem času přeorientujte na rýže neloupané dlouhozrnné.

Pokud jste nyní již plně přešli na variety neloupaných rýží, pak super! Jestli jste zatím v procesu, pak jeden ze způsobů zavádění nových variet je postupné přidávání dlouhozrnných rýží do stávajících loupaných. Zhruba kolem 18. měsíce by bylo fajn se pohybovat v poměru okolo 2:1 ve prospěch loupané rýže a okolo druhého roku poměr vyrovnat na 1:1, následně můžete plně přejít na rýže celozrnné, což může být cíl k třetím narozeninám.

Řiďte se samozřejmě odezvou dítěte a toho, jak dokáže celozrnné obiloviny trávit, dle toho upravujte časové schéma.

Vláknina obsažená v rýži se řadí mezi ty méně zatěžující. Pro první nebo jeden z prvních kontaktů s celozrnnými produkty je tedy dobrou volbou.

NELOUPANÁ RÝŽE

• ROJO A BLACK; rýže s vynikající výživovou hodnotou. Skvělé, kvalitní a v dostatečně čerstvé lze koupit pod značkou Sivaris k dostání na https://www.akoreni.cz/ryze/ Tyto variety rýží samozřejmě koupíte i v supermarketu, jen si ohlídejte čerstvost a expiraci, případně zemi původu (např. Čína nebude z hlediska enviromentálního znečištění ideální).
  
• DIVOKÁ RÝŽE; někdy známá pod názvem Indiánská je také nutričně velmi hodnotná a stojí za zařazení do jídelníčku.

SKLADOVÁNÍ: Celozrnné variety rýží jsou náchylné na procesy oxidace (žluknutí) a nejsou tedy vhodné pro dlouhodobé uskladnění v běžných domácích podmínkách. Raději tedy kupuji menší balení, které se mi daří zužitkovat během rozumné doby. Celozrnné variety rýží bývají k dostání i ve vakuovém balení, což je vůbec nejideálnější.

PŘÍPRAVA: Rýži důkladně propláchněte, zalijte filtrovanou vodou a nechte odmáčet. Rýže během 5 - 10 hodin zvláční a bude připravená k varu. Rýži odmáčejte v pokojové teplotě nebo v lednici. Rojo rýži slijte a vařte v nové čerstvé vodě. Black rýži můžete vařit ve stejné vodě, v které jste ji odmáčeli (jen zkontrolujte kvalitu vody, ve vyšších teplotách může dojít ke zkažení, zkvašení). Vařte na mírném stupni, bez pokličky, nechte jen lehce probublávat. Během vaření sbírejte vysráženou pěnu. Rýži je výhodnější vařit jen cca 25 - 30 minut a pak ji nechat pod pokličkou dojít. Vařte ji (nebo nechte dojít) vždy doměkka, což může trvat zhruba 25 - 60 minut.

Vzhledem k délce přípravy si můžete uvařit rýži ve větší porci. Po uvaření ji uskladnit ve skleněné nádobě v lednici. Použitelná bude ještě druhý den. Můžete ji využít pro jiný chod, např. do snídaňové kaše, svačinky, nebo jako rizoto.

Skladovat rýži déle, jak do druhého dne, spíše nedoporučuji. Rýže utrpí na chuti i výživové kvalitě.

Pokud používáte rýžovar, pak v něm můžete rýži uchovávat i několik hodin při teplotě 60C.

 

PEČIVO

V tomto segmentu nepřichází žádná velká změna. Dále preferujte kvalitu pečiva, kterou jsem popisovala v článku pro rozjídající období.

V období 12m+ mohou být děti již plně na 100% žitném celozrnném kvasovém chlebu (Složení: voda, celozrnná žitná mouka cca 88%, žitná mouka, sůl, kmín.)

Kolem třetího roku může být (nebo by mělo být) již dítě plně na celozrnném pečivu. Stále ale platí, že kvalita, technologie přípravy a složení je rozhodující.

Klasické běžně dostupné pečivo, považujte spíše za „cukrovinku“ a za něco, co se v jídelníčku samozřejmě může čas od času objevit, ale spíše jako nouzovka.

Pečivo by nemělo být dominantním prvkem jídelníčku. Rohlík ke snídani, chleba k večeři, to je takový náš český zvyk, no z výživového hlediska je výhodnější stavět jídelníček spíše na pseudocereáliích (quinoa, amarant) a obilovinách (pohanka, rýže atd.).

 

OVOCE

Postupně můžete zařazovat prakticky všechny druhy ovoce včetně těch tropických. I nadále bych doporučila držet se pravidla sezónnosti a čerstvosti. Je to logické, jak z hlediska nutričního potenciálu, tak z hlediska potřeb organismu v rámci daného ročního období. 

PORCE: 80 - 120 g. Denní porce se může samozřejmě měnit i dle ročního období. Např. v létě má člověk přirozeně větší chuť na ovoce. Některé druhy ovoce přinášejí díky svým ochlazujícím účinkům osvěžení, ale též hydrataci a živiny (např. čerstvá kokosová voda, meloun apod.).

Pár praktických připomínek: 

• I nadále bych doporučila loupat ovoce, u kterého si nebudete jistí, že bylo pěstované v organické kvalitě nebo u kterého se běžně používá chemické ošetření pro dlouhodobé skladování, např. jablka.
  
  
• Preferujte ovoce z našeho podnebného pásma, které je čerstvé nebo které se dá bezpečně skladovat.
  
  
• Kompotované ovoce zůstává v kategorii „cukrovinek“. Zde žádné reálné přínosy nehledejme.
  
  
• Citrusové a exotické ovoce podávejte hlavně v létě nebo v hlavní sezóně jeho sklizně. Počítejte s tím, že tropické ovoce má ochlazující účinky, což v období podzim až jaro může zbytečně zavařit a to obzvlášť, pokud je dítě zrovna nachlazené nebo nemocné.
  
  
• Stále platí, že cukr obsažený v ovoci je pro děti ve věku cca do tří let, špatně nebo hůře stravitelný. Velké porce ovoce mohou způsobovat bolesti bříška a nadýmání. Ovoce je sice zdravé, ale i tak by nemělo jít o neřízenou konzumaci :)

 

ZELENINA

Možná vás teď překvapí doporučená porce za den.

PORCE: 250 g z toho cca 70 - 80% zelenina tepelně upravená a 20 -30% zelenina čerstvá. Berte v potaz také sezónnost. U starších batolat můžete v sezóně zařazovat samozřejmě čerstvé zeleniny více.

Pár praktických tipů:

• Zeleninu je vhodné i nadále připravovat šetrně, ideálně na páře. 
  
  
• Nezařazuji zeleninu z konzervy. Nekupuji již nakrájenou, oloupanou, nastrouhanou či jinak předem zpracovanou zeleninu. Taková zelenina významně ztrácí na kvalitě a někdy se ošetřuje, aby neztrácela barvu, neosychala a vypadala stále čerstvě.
  
  
• Většinou vybírám zeleninu spíše menších rozměrů, zejména mrkev, ředkvičky, kedlubny. Velikost plodu může být jedním z ukazatelů vyššího obsahu dusičnanů.
  
  
• Zda je v jídelníčku dostatek nebo správný poměr zeleniny vůči ostatním složkám můžete ověřit dle stolice. Berte to ale jen jako jeden z faktorů. Pokud je stolice tuhá, pevná a tmavá, pak můžete příjem zeleniny navýšit. Pokud je stolice spíše řídká, můžete na úkor zeleniny navýšit poměr obilovin nebo lze pracovat na konzistenci podávaných jídel, např. místo zeleninových polévek a krémů servírovat zeleninu do ruky.
  
  
• V tomto období by v jídelníčku neměla chybět ani listová zelenina. Skvělým způsobem pro její zařazení je např. smoothie či čerstvé freshe. Recepturu zakládejte vždy na zelenině. Ovoce přidávejte jen jako dochucující složku. V praxi to většinou vypadá přesně opačně :)

 
Zařazovat můžete postupně všechny druhy zeleniny. Vyzdvihla bych tu jen pár druhů, u kterých bych byla obezřetná:

• Hlávkové zelí; nejpřijatelnější bude zelí fermentované (kysané, ale bez chemických přísad, konzervantů), zařazujte ho pozvolna a po menších dávkách. Fermentované výrobky jsou pro mikrobiom velmi cenné, ale je třeba dát střevu čas, aby se na trávení těchto potravin adaptovalo. Pozor si dávám na zelí, které má mezi listy mezery, takové zelí bývá vyhnané, což bude představovat vyšší poměr dusičnanů. Dusičnany už batolata na rozdíl od novorozenců a mladších kojenců umí „převádět/metabolizovat“, takže pro ně nepředstavují větší problém než pro dospělého člověka. Jejich zvýšený výskyt ale poukazuje ještě na jiný ohled k zamyšlení. Vyhnaná zelenina je pěstovaná neorganicky, nešetrně, nepřirozeně. Kvalita způsobu pěstování se pochopitelně odráží na výsledné výživové hodnotě. Nutriční potenciál vyhnané zeleniny bude v porovnání se zeleninou pěstovanou nadivoko nebo v organické kvalitě mnohem mizernější.
  
  
• Špenát je velmi těžce stravitelný. Klidně ho zařazujte až od 2 let. Špenát spařujte a vařte ve vodě. Pokud ho budete podávat dříve, pak zvolte spíše menší porce a nižší frekvenci.
  
  
• Pór: sledujte individuální odezvu, často nadýmá.
  
  
• Papriky doporučuji cca 18. měsíce před podávání spařit a oloupat. Červené a žluté papriky jsou o něco lépe stravitelné než ty zelené.

 

LUŠTĚNINY
I nadále pokračujte v již zařazených luštěninách. Nově můžete otestovat také:

TEMPEH
Tempeh volím ve formě natural, občas marinovaný, ale vždy v bio kvalitě.

PORCE: cca 40g cca 1x za 14 dní. Zařazení stačí až kolem cca 18. měsíce.

TOFU
Zde volím též bio kvalitu. Vhodné je tofu natural, ale občas zařazuji také marinované nebo ochucené řasou či bylinkami. Složení se rozhodně vyplatí sledovat, jelikož jsou u jednotlivých výrobků zásadní kvalitativní rozdíly, které se mimo jiné promítají i do chuti. Pokud máte zažité, že vám tyhle věci nechutnají, možná jste jen neměli šťastnou ruku při jejich výběru.

Složení by mělo být vždy čisté a mělo by v něm být uvedeno „Nigary“. Nigary je mořská sůl, která je součástí tradiční výroby tofu.

PORCE: cca 40g cca 1x za 14 dní, zařazení stačí až kolem 2.roku

Tempeh a tofu vnímejte jako alternativu k živočišným zdrojům bílkovin. Mohou vám pomoci udržet balanc a zpestřit jídelníček. Mají svůj výživový přínos a připravují se velmi snadno. Není se tedy čeho bát :)

Tempeh i tofu nepodávám bez tepelné úpravy. Vždy je šetrně tepelně opracuji, např. šetrné orestováním příprava na tepan grilu, i nadále se vyhýbám smažení.

Jde o potraviny s alergenním potenciálem, jsou to sójové deriváty. Sója patří mezi alergeny, proto zpočátku postupujte opatrně a nejprve otestujte individuální toleranci na menším množství.

Sójové maso a sójové boby jsou zcela jiná kategorie. Tyto potraviny nebudu zařazovat vůbec. Sama je nejím, reálný výživový přínos je nulový.

CIZRNA A ŽLUTÝ HRÁCH
Luštěniny se i nadále vyplatí připravovat s ohledem na dobrou stravitelnost, zejména kvůli jinak flatulentním účinkům. Pro přípravu jsou zásadní dva kroky:

• Odmáčení a následné vaření v čerstvé vodě.
• Vařit se sušenými bylinkami, které mají antiflatulentní účinky, např. řasa wakame nebo sušená majoránka (podrobněji v článku pro rozjídající období)

Luštěniny můžete jemně osolit, sůl stačí přidat až ke konci doby varu.

ZPŮSOB PŘÍPRAVY: Luštěniny vždy odmáčím, cizrnu odmáčím 24 hodin, ale klidně i 2-3 dny (v tomto případě vodu vyměňujte cca 1x za 24 hodin), následně vodu sleji a vařím v čerstvé vodě doměkka. Nechám vychladnout. Ano, je to proces, avšak takto připravená cizrna je skvělá nejen nutričně, ale i chuťově.

Někdy využiji cizrnu ze skla, kupuji tu od Alnatury. Má čisté složení (62,9 % cizrna z ekologického zemědělství, voda, mořská sůl). Obsah soli je 0,35 g na 100g, takže taky žádná divočina. Konzervovanou cizrnu ale vždy loupu (slupka sklouzne z cizrny téměř sama). Neloupanou konzervovanou cizrnu plánuji zařadit až mezi 2. a 3. rokem.

Samozřejmě, že je čerstvě uvařená cizrna daleko hodnotnější, ale pokud vás postup pro domácí přípravu odradil natolik, že byste ji nikdy nevyzkoušeli, pak si myslím, že ta ve skle bude obstojným kompromisem :).

Cizrna je skvělá také pro přípravu hummusu, pokud jej budete připravovat z doma uvařené, bude hummus jemnější a krémovější.

Žlutý hrách odmáčím většinou přes noc, následně vařím v čerstvé vodě. Doba varu se pohybuje okolo 30 minut. Vždy ale raději ochutnám a ověřím, zda je měkký. Do doby varu se promítá doba odmáčení, ale taky stáří luštěniny.

 

HOUBY 

FREKVECE: cca 1  -2 x za týden. Po bezproblémovém zavedení můžete houby zařazovat i častěji.

PORCE: 1 porce je zhruba na úrovni malého žampiónku :) S množstvím to není třeba přehánět, houby vnímejte jako dochucující složku, ne jako hlavní surovinu talíře.

U takto malých dětí si hlídejte čerstvost a kvalitu. Já kupuji houby většinou na trhu přímo od pěstitelů (houby od pěstitelů jsou často k dostání i v supermarketech). Divoké houby z lesa nepodávám, jsem si vědoma, že kromě benefitů, jsou houby často plné i nežádoucích látek, např. těžké kovy, radioaktivní spad atd.. Pokud si ale jste jistí čistým prostředím, tak proč ne! Houbaření je pro děti skvělou aktivitou.

Houby jsou přínosné především díky obsahu ochranných a antioxidačních látek, např. známých beta glukanů. Přínosy můžete čerpat za předpokladu čerstvých hub a jejich šetrné přípravy.

ZPŮSOB PŘÍPRAVY: Preferuji přípravu šetrným restováním nebo na páře. 

Zařazuji především:

• Hlívu ústřičnou
• Hlívu královskou
• Žampiony 

Vždy v organické kvalitě a od poctivých pěstitelů.

 

KOŘENÍ A BYLINKY

SŮL
Sůl používám růžovou himalájskou, ne kvůli nějakým speciálním benefitům v rámci prvních příkrmů, jde spíše osobní preferenci. Himalájská sůl mi zkrátka více chutná a vyhovuje mi díky čistému složení bez nežádoucích aditiv. Na druhou stranu není jodizovaná, neobsahuje tedy jód, což je třeba v jídelníčku zohlednit, reflektovat 

PEPŘ
Pepřím velmi střídmě. V mlýnku mám celé kuličky, které si pomelu ve chvíli potřeby. Předem namletý pepř je náchylnější např. k plísním. Je to zkrátka jako se vším, jakmile potravinu namelete, rozmixujete, oloupete, tak začne degradovat a ztrácet čerstvost. 

ITALSKÉ BYLINKY
Moje oblíbená směs sušených bylinek a vloček z červené papriky, která obsahuje: oregano, bazalku, červenou papriku, majoránku, tymián, rozmarýn, šalvěj, petržel 

KURKUMA
Kurkuma je skvělá pro dochucení masa (např. kuřecího), ale také zeleniny (např. květáku).

KMÍN
Kmín používám nejen při vaření brambor (kmín pomáhá vyplavit škodlivý solanin obsažený v bramborách, zlepšuje chuť a celkovou stravitelnost pokrmu).

Kmín používejte opět celý nebo čerstvě drcený.

Z čerstvých bylinek používám: koriandr, bazalku, pažitku, petrželku, občas mátu, ale nepřeháním to s ní. Skvělý je též medvědí česnek a čerstvý zázvor.

Čerstvé bylinky můžete rozmixovat a přidávat je do smoothie, polévek, omáček, krémů. Zároveň se mi osvědčilo nějaký ten lístek nechat i přiznaný, děti si tak na bylinky přirozeně zvyknou a nepřijde jim pak divné ty listy jíst :)

 

DOCHUCUJÍCÍ SLOŽKY

KAKAO
Kakao se řadí mezi alergeny, proto doporučuji nejprve otestovat individuální toleranci. Když zmiňuji kakao, myslím tím RAW KAKAOVÝ PRÁŠEK, ne Granko apod. Kakao jsem zařazovala již kolem 12. měsíce, možná i trochu dříve. Obecná doporučení se pohybují okolo druhého roku. Zvažte rozjedenost a celkové prospívání dítěte (alergie, ekzémy, záběr zařazených potravin atd.)

ČOKOLÁDA
Čokoláda přirozeně navazuje na zařazení kakaa. Čokoládu volím s obsahem kakaové hmoty nad 70% (většinou kolem 80%) a s čistým složením (aditiva nejsou pro výrobu kvalitní čokolády třeba). Čokoládu nepodávám samostatně jako mlsku, ale spíše pro dochucení pokrmů. Většinou ji nožem nadrtím na kousky a posypu např. domácí kaši.

KOKOS
Strouhaný kokos je skvělý pro dochucení sladkých svačinek či snídaní nebo pro přípravu čerstvého kokosového mléka.

PERNÍKOVÉ KOŘENÍ
Používám ho hlavně na podzim a v zimě a opět pro dochucení kaší, ale můžete ho přidat i do smoothie nebo domácích alternativních mlék, stejně tak SKOŘICI či VANILKU.

 

VITAMÍNY A DOPLŇKY STRAVY

I v tomto finálním období je dobré pamatovat na klíčové složky výživy. Doplňky stravy řešte primárně to, co se z běžného jídelníčku prakticky nedá ujíst v dostatečném množství a kvalitě.

Nejčastějšími deficity jsou rozhodně omega 3 matné kyseliny a vitamín D3. Proto i nadále doporučuji pečovat o denní příjem těchto složek výživy pomocí podpůrných zdrojů, což může být např.:

o   Vitamín D3 v kapičkách od českého výrobce Trime. Na tyto kapky můžete přejít ze stávajících Viridikid D Drops. Kvalita je obdobná, benefity totožné a díky lokální české výrobě a vyšší koncentraci vitamínu D3, jde také o ekonomičtější variantu pro vaši peněženku, ale vlastně i pro planetu (Viridikid D Drops se k nám přeci jen dopravuje z Velké Británie).

o   Omega 3 mastné kyseliny s výhodným poměrem klíčových EPA a DHA mastných kyselin mají např. tyto kapky z řas.

Nad tento základ, který pozitivně ovlivňuje imunitní i hormonální děje, pak můžete vrstvit další produkty a to dle celkového prospívání dítěte, jeho jídelníčku a také s ohledem na případné zdravotní potíže, jako jsou např. potravinové alergie, ekzémy, náchylnosti k nachlazení, nemocem apod.

Rozhodně mohu doporučit:

o   Vitamín C z Aceroly - tento čistě přírodní sirup lze užívat denně v rámci prevence, ale také při nachlazení a nemoci (za těchto okolností se vyplatí dávkovat bonusově).

o   Bezinkový extrakt s vitamínem C, který je skvělý též při již rozjetém nachlazení a nemoci.

o   Probiotika od značky Optibac ve formě želé bonbónků nebo v sypké formě k rozpuštění ve vodě.

o   Probiotika s vitamínem C od Viridianu.

o   Skvělý multivitamín, multiminerál a multiantioxidant v kapslích, které jsou opravdu maličké a vhodné k zapití i pro malé děti. Případně můžete kapsle rozevřít a obsah vysypat na lžičku s vodou a podávat takto na zapití.

Všechny mnou doporučené produkty jsou opravdu vysoké kvality a bez kompromisů. Jde o produkty, které dle aktuálních potřeb zařazuji do jídelníčku i svým dětem. Naprosto skvělé jsou produkty značky Trime (brzy budou novinky!). Mám obrovské štěstí, že mohu vidět pod pokličku i přímo do výroby těchto suplementů. Dozvídám se díky tomu (byť oklikou) bližší a jinak nedostupné parametry produktů od jiných značek včetně Viridianu. Nemohu zveřejnit žádné podrobnější informace, ale věřte mi, že vše ve svých doporučeních reflektuji!

Závěrem ještě krátké shrnutí ohledně kulinárních úprav a celkového pohledu na stravování dětí v tomto finálním příkrmovém období:

Smažení je kulinární úprava, která by v rámci racionálního stravování měla být i u nás dospělých jen občasná, možná spojená s nějakým výletem, gastro zážitkem. Pro děti jsou pokrmy připravované klasickým smažením nevhodné.

Pokud už se rozhodnete smažit, pak volte správný tuk, např. ghíčko, sádlo, kvalitní olivový olej a vnímejte bod přepálení.

Při nešetrném smažení vznikají provozní kontaminanty, které jsou nevhodné, působí karcinogenně a celkově zatěžují organismus. Jako dospělí toho sneseme více, ale v přepočtu na tělesnou hmotnost dětí už smažená jídla legrací opravdu nejsou. Nejde jen o trávení, ale také o celkovou imunitní zátěž. 

Snažte se i nadále připravovat pokrmy šetrným způsobem, tedy na páře, dušením, pomalým vařením, jemným restováním, případně šetrným grilováním na tepan grilu.

Přebytečný tuk, např. po přípravě masa odsajte papírovým ubrouskem. Odstraníte tak tuk, který je degradovaný, nehodnotný a opět zatěžující.

Pokrmy doporučuji zahušťovat zeleninou, např. vařené brambory fungují skvěle, ale také červená čočka a jáhly. 

Toto příkrmové období je podle mě paradoxně nejtěžší, ne z pohledu zařazování jednotlivých surovin, ale z pohledu udržení si dostatečného odstupu od nevhodných jídel a jejich kulinárních úprav. Připravte se také na to, že ostatním (příkrmově nezasvěceným) už bude nejspíš připadat normální nabídnou dítěti kinder čokoládu, hranolky z fastfoodu apod.

Samozřejmě vždy je to o nějakém balancu, který vám bude dlouhodobě přinášet vnitřní klid a pocit, že to děláte správně. Není možné všechno uhlídat! Dokonalost neexistuje.

Pamatuju si, že když býval Olíček jako batole na hlídání u babičky, dostávala tajně a bohužel pravidelně kinder čokoládu. Dlouho ji jen plival, nechutnala mu. No časem se adaptoval a prostě ji snědl. Do dneška ji má rád, bohužel.

Někdy můžete některé věci zdůrazňovat horem dolem, dávat si pozor a stejně se stanou. No i to je jakási adaptace mikrobiomu. Vždy jsem se snažila a snažím, aby v čase, který trávím společně s dětmi probíhala opravdu kvalitní a hodnotná gastronomie, která bude následně vyvažovat stravování u babiček, ve školce, škole, atd…. i když i v téhle oblasti vnímám velký posun, např. projekt skutečně zdravá škola je toho příkladem.

A co je ještě důležité?

Z osobní zkušenosti mohu doporučit ještě jedno; abyste své děti co nejvíce zapojovali do celkového dění kolem jídla. Zahradničení, sklízení a následné vaření je proces, který dotváří smysluplné stravování.

Nemusíte mít zahradu a skleník, bohatě stačí balkón nebo parapet. Můžete pěstovat bylinky nebo pár jahod v květníku. Jako zkušenost, nová zábava, ale i zodpovědnost (např. zalévání) je to zcela dostačující. Skvělé jsou také samosběry např. jahod, švestek, jablek, brambor.

Čím více dítě zapojíte do celého procesu kolem jídla, tím větší je šance, že se vám podaří zprostředkovat vybudování zdravého vztahu k jídlu. Zdravý vztah k jídlu si pak dítě s sebou nese prakticky celý život. Vybudováním tohoto zdravého vztahu již v raném dětství předcházíte mnoha a mnoha zdravotním i psychickým potížím a také dáváte dítěti do jeho osobní výbavy něco, co si už nebude muset obtížněji řešit samo v průběhu dospívání nebo v dospělosti.

Co je vlastně ten zdravý vztah k jídlu? Pohledem dítěte to vnímám takto:

• Jídlo není otrava, nutnost, kterou musím splnit, abych si zase mohl/a hrát.
• Jídlo je fajn, chutná mi.
• Najím se tak, aby mi bylo dobře. Přejídání je k ničemu. Když budu chtít, dám si zase později.
• Jídlem nezaháním smutek, pocit selhání, v jídle nehledám pocit bezpečí ani únik.
• Sice mi nechutná všechno, ale to nevadí. Čím budu starší, tím více odvahy k ochutnávání budu mít.
• Vaření je fajn. Baví mě mamce a taťkovi pomáhat a konečně, chápu, kde se to všechno na tom talíři bere a taky z čeho to je. Už se tolik nebojím některých potravin. Mám větší chuť zbaštit vše, co uvaříme.

 

V nejbližší době ještě doplním nově zařazované potraviny do vašeho oblíbeného nákupního seznamu a tím se vlastně přesuneme do příkrmového finále. Doufám, že pro vás byly informace přínosné, že jste si našli svou vlastní cestu, která vám bude dlouhodobě vyhovovat a přinášet radost.

I nadále vám budu k dispozici na chatu. Těším se na vaše dojmy, zkušenosti a zpětnou vazbu, která mě posouvá dál

Mějte se krásně a posílám pozdrav i vašim malým strávníkům! M.

_____________________

FEWTRELL, Mary, Jiri BRONSKY, Cristina CAMPOY, et al. Complementary Feeding. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition [online]. 2017, 64(1), 119-132 [cit. 2019-07-19]. DOI: 10.1097/MPG.0000000000001454. ISSN 0277-2116.
http://Insights.ovid.com/crossref?an=00005176-201701000-00021

FERRARO, Valentina, Stefania ZANCONATO a Silvia CARRARO. Timing of Food Introduction and the Risk of Food Allergy. Nutrients [online]. 2019, 11(5) [cit. 2019-07-19]. DOI: 10.3390/nu11051131. ISSN 2072-6643.
https://www.mdpi.com/2072-6643/11/5/1131

VICKERY, Brian P., Amy M. SCURLOCK, Stacie M. JONES a A. Wesley BURKS. Mechanisms of immune tolerance relevant to food allergy. Journal of Allergy and Clinical Immunology [online]. 2011, 127(3), 576-584 [cit. 2019-07-19]. DOI: 10.1016/j.jaci.2010.12.1116. ISSN 00916749. https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S009167491100056X

DU TOIT, George, Hugh A. SAMPSON, Marshall PLAUT, A. Wesley BURKS, Cezmi A. AKDIS a Gideon LACK. Food allergy: Update on prevention and tolerance. Journal of Allergy and Clinical Immunology [online]. 2018, 141(1), 30-40 [cit. 2019-07-19]. DOI: 10.1016/j.jaci.2017.11.010. ISSN 00916749. https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0091674917318158

PERKIN, Michael R., Kirsty LOGAN, Anna TSENG, et al. Randomized Trial of Introduction of Allergenic Foods in Breast-Fed Infants. New England Journal of Medicine [online]. 2016, 374(18), 1733-1743 [cit. 2019-07-19]. DOI: 10.1056/NEJMoa1514210. ISSN 0028-4793.
http://www.nejm.org/doi/10.1056/NEJMoa1514210

MUNBLIT, Daniel, Diego PERONI, Alba BOIX-AMORÓS, et al. Human Milk and Allergic Diseases: An Unsolved Puzzle. Nutrients [online]. 2017, 9(8) [cit. 2019-07-19]. DOI: 10.3390/nu9080894. ISSN 2072-6643.
http://www.mdpi.com/2072-6643/9/8/894

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Doporučení k zavádění komplementární výživy (příkrmu)u kojenců:

http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/doporuceni-k-zavadeni-komplementarni-vyzivyprikrmu-u-kojencu_7542_1154_3.html

WHO, WHO reveals shocking extent of exploitative formula milk marketing:

https://www.who.int/news/item/28-04-2022-who-reveals-shocking-extent-of-exploitative-formula-milk-marketing