PRVNÍ PŘÍKRMY - Ořechy a teorie včasného zařazení alergenů

V posledních letech se čím dál více rozvíjí teorie včasného zařazování potravin s alergenním potenciálem, tzv. využití imunologického okna. Před lety to byla holá teorie založená na studiích, ve kterých se objevovaly prakticky jen výsledky a data plynoucí z testování na zvířatech. Větší průlom nastal v roce 2019, kdy byly zpřístupněné veřejnosti data z nových studií, kde byla vypovídající hodnota mnohem větší. Dle nejnovějších dat se tedy jeví ideální doba pro zařazení ořechů (a to zejména u dětí se zvýšeným rizikem k rozvoji alergií) již mezi 4.-11. měsícem.

Ve většině studií byl výzkum prováděn na plně kojených dětech, což je zásadní proměnná. Mateřské mléko totiž obsahuje ochranné faktory, které mohou zásadním způsobem ovlivnit imunitní odezvu.

Data a poznatky stále procházejí vývojem, některá se mění a liší i v rámci jednotlivých studií (ale i dle jednotlivých etnik, národností, kontinentů). Jak jsem již psala v předchozím článku (v souvislosti se zaváděním lepku a mléčné bílkoviny), v tomto tématu se mnohdy neshodují ani špičky v oboru. Vždy také záleží, jak široce, hluboce a s přesahem do praxe a reálného života daný vědec problematiku vnímá a pokud jde o studie, tak je třeba sledovat i jejich přesné zadání.

Čím komplexněji a holisticky se danou problematiku snažím uchopit, tím více se vracím k základní myšlence, tedy k tomu, že je mnohem důležitější soustředit se na celkové zdraví dítěte, na budování zdravé imunity a vnímání širšího kontextu, než na to, kdy přesně daný ořech zařadím.

Pro skutečně zdravé dítě totiž nebude klíčové, kdy ořech dostalo, ale spíše to, v jakém stavu je (nebo byl) organismus, imunita dítěte v době podání ořechů (či jiných alergenů).

Výsledky těchto studií (odkazy na studie najdete na konci článku) se obecně spíše přiklánějí k včasnému zařazení, u některých potravin nejsou výsledky zcela obhajitelné. Také se ukazuje, že z etického hlediska vlastně nelze realizovat studii, která by byla zcela vypovídají. Novorozenec zkrátka nepřišel na svět kvůli tomu, aby se na něm testovalo imunologické okno. (I když, jen pro zajímavost, jedna ze studií probíhala na kojencích ve věku do 3 měsíců, což mi přijde za hranicí etiky, studie však byla označená za bezpečnou.)

Výjimkou z pohledu ne zcela jednotných výsledků se jeví buráky, ty dle dat vycházejí skutečně jako vhodné pro zařazení již v období 4. až 11. měsíce a to obzvlášť u kojenců s vysokou pravděpodobností alergií právě na arašídy, ale také u kojenců s ekzémy a alergiemi na vejce. Včasné zavádění arašídů je ale třeba konzultovat se specialistou. Je totiž důležité zvolit vhodnou frekvenci, podané množství a celkový časový úsek vystavování danému alergenu.

Já jsem se zavedením ořechů a semínek nespěchala. Na druhou stranu jsem nešílela, když si Riley vzala kousek ořechu z mé snídaně. Cíleně jsem ale ořechy začala zařazovat až po prvním roce (vyjma chia a lněných semínek). Buráky jsem zařazovala ještě mnohem později. Nejde totiž jen o alergenní potenciál, ořechy mají i další mínusy:

• Některé ořechy mohou narušovat prostaglandinovou rovnováhu v těle, tedy zvyšovat zánětlivost v organismu.
  
  
• Jde o komoditu, která s sebou nese riziko zvyšování antinutriční zátěže.
  
  
• Ořechy jsou náchylné ke žluknutí a jsou tedy nesmírně citlivé na správné zacházení během skladování.
  
  
• Jsou problematické z hlediska obsahu plísní (plíseň u ořechů nemusí být vždy vidět, ale kontaminace spory plísní je u ořechů velmi častá a mimořádně nebezpečná).

To jsou faktory, které už ve studiích nikdo nezohledňuje, byť si myslím, by měly být na pomyslných miskách vah také, a to obzvlášť, pokud přistupuje ke zdraví našich dětí komplexně.

Řekla bych tedy, dejte na svou intuici, na to, co vám přijde v rámci vlastní příkrmové dynamiky a konceptu mateřství jako to správné nebo lepší. Vyhodnoťte si také celkovou, tedy i psychomotorickou vyspělost batolete a též případná rizika vzniku alergií (dle rodinné anamnézy).

Pokud máte v rodinné anamnéze např. potravinové alergie a atopické ekzémy, pak by stálo minimálně za zvážení, zda se skutečně nevydat cestou včasného zařazení alergenních potravin. Rozhodně je to jedna z možných cest, která může vést k uspokojivému výsledku. Další možnosti vám zprostředkuje např. zkušený naturopat nebo specialista na personalizovanou výživu (případně mohu předat kontakt na odborníky z mé sociální bubliny).

Odkazy na studie a zdroje najdete na konci článku. Doporučuji do tohoto tématu zabřednout a udělat si vlastní názor. Ze své pozice nemohu rozhodnout, jakým směrem byste se měli vydat. Dostupná data ve mně probouzí spíše další a další otázky, než definitivní hluboké přesvědčení o tom, že jsme právě objevili Ameriku. A i sami vědci přiznávají, že jsou stále na začátku, že narážejí např. na logistické potíže, tedy jak zvládnout šetrně, vhodně a včasně zařadit všechny alergeny (lepek, buráky, vejce, mléčná bílkovina, ….). a znovu tu zmíním faktor kojení. Není běžnou praxí, že by v období 6m+ byly děti stále či dostatečně kojené.

Uvedené informace k postupu zavádění ořechů a semínek tedy berte jako mou osobní zkušenost, která ctí spíše holistictický přístup, než jen čísla z nejnovějších studií. A možná se nakonec ukáže, že se mýlím. Svět výživy je velmi dynamický, rozhodně budu bedlivě sledovat další vývoj v této oblasti a reflektovat ho ve svých doporučeních.

Konkrétní postupy k zavádění jednotlivých ořechů, jejich doporučené denní porce a způsob úpravy najdete v článku: PRVNÍ PŘÍKRMY – Finální období od 12. měsíce do 3 let věku dítěte.

Informace k zavádění lepku a mléčné bílkoviny pak v článku: PRVNÍ PŘÍKRMY – Rozjídající období do 12.měsíce věku dítěte, návod i recepty!

A nakonec informace ohledně zavádění vajec již v článku: PRVNÍ PŘÍKRMY – Startovací období, návod i recepty!

Budu moc ráda, když mi dáte vědět, kdy jste zaváděli potraviny s alergenním potenciálem vy a jak jste s výsledky spokojení.

Mějte se krásné! M.

_____________________

FEWTRELL, Mary, Jiri BRONSKY, Cristina CAMPOY, et al. Complementary Feeding. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition [online]. 2017, 64(1), 119-132 [cit. 2019-07-19]. DOI: 10.1097/MPG.0000000000001454. ISSN 0277-2116.
http://Insights.ovid.com/crossref?an=00005176-201701000-00021

FERRARO, Valentina, Stefania ZANCONATO a Silvia CARRARO. Timing of Food Introduction and the Risk of Food Allergy. Nutrients [online]. 2019, 11(5) [cit. 2019-07-19]. DOI: 10.3390/nu11051131. ISSN 2072-6643.
https://www.mdpi.com/2072-6643/11/5/1131

VICKERY, Brian P., Amy M. SCURLOCK, Stacie M. JONES a A. Wesley BURKS. Mechanisms of immune tolerance relevant to food allergy. Journal of Allergy and Clinical Immunology [online]. 2011, 127(3), 576-584 [cit. 2019-07-19]. DOI: 10.1016/j.jaci.2010.12.1116. ISSN 00916749. https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S009167491100056X

DU TOIT, George, Hugh A. SAMPSON, Marshall PLAUT, A. Wesley BURKS, Cezmi A. AKDIS a Gideon LACK. Food allergy: Update on prevention and tolerance. Journal of Allergy and Clinical Immunology [online]. 2018, 141(1), 30-40 [cit. 2019-07-19]. DOI: 10.1016/j.jaci.2017.11.010. ISSN 00916749. https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0091674917318158

PERKIN, Michael R., Kirsty LOGAN, Anna TSENG, et al. Randomized Trial of Introduction of Allergenic Foods in Breast-Fed Infants. New England Journal of Medicine [online]. 2016, 374(18), 1733-1743 [cit. 2019-07-19]. DOI: 10.1056/NEJMoa1514210. ISSN 0028-4793.
http://www.nejm.org/doi/10.1056/NEJMoa1514210

MUNBLIT, Daniel, Diego PERONI, Alba BOIX-AMORÓS, et al. Human Milk and Allergic Diseases: An Unsolved Puzzle. Nutrients [online]. 2017, 9(8) [cit. 2019-07-19]. DOI: 10.3390/nu9080894. ISSN 2072-6643.
http://www.mdpi.com/2072-6643/9/8/894

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Doporučení k zavádění komplementární výživy (příkrmu)u kojenců:

http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/doporuceni-k-zavadeni-komplementarni-vyzivyprikrmu-u-kojencu_7542_1154_3.html